http://www.legalizace.cz/index.php?clanekid=435
http://www.blisty.cz/2005/5/6/art23246.html
V
dnešní době snad již každý z
nás slyšel mluvit o konopí. A na
rozdíl od amerických farmářů,
kteří teprve po schválení prohibice
marihuany s úžasem zjistili, že marihuana není
nic jiného než sušená, v té
době jimi běžně pěstovaná hospodářská
plodina, dnešní široká
veřejnost si je toho většinou dobře vědoma. Žijeme v
dobách internetu a informační společnosti, takže
je zcela normální, když jsme lépe
informovaní než obyvatelé amerického
venkova v první polovině minulého
století. Ale je tomu opravdu tak? V
dnešní době jsme si již zvykli, že politici a
média nám lžou o všem
možném, tak proč by měli mluvit pravdu zrovna o marihuaně?
Máme sice k dispozici nesmírné množství informačních materiálů, ale to nijak neznamená, že bychom byli o moc informovanější než naši předci. Většina lidí ani nemá čas tyto informace analyzovat a spokojí se raději s předžvýkanými názory komentátorů mainstreamových médií. Je dobře známo, že často opakovaná lež se stává obecně přijímanou pravdou, a v případě informací o konopí to platí ještě víc než jinde. Žádná jiná rostlina nebyla v moderní historii lidstva tak démonizovaná a pomlouvaná. Žádná jiná rostlina přitom nebyla pro lidstvo tak užitečná a nepřispěla k procesu jeho civilizace jako konopí. A právě v jeho obecné prospěšnosti a široké využitelnosti tkví pravý důvod dnešního zákazu. Konopí je totiž VELMI NEBEZPEČNÉ! Jen je otázka pro koho vlastně a proč?
Lidé
konopí užívají již od
pradávna a pěstují či
sbírají tyto rostliny, které volně
rostou v přírodě po téměř celé
zeměkouli. Většinou starých kultur bylo
konopí považované za dar od Boha a
uctívaly je jako posvátné.
Využívaly je jak k léčení, tak i k
hospodářským účelům. Konopí
se možná zasloužilo i o vznik tak zásadně
důležitého prvku civilizace lidstva, jakým je
zemědělství. Je totiž velmi pravděpodobné, že
konopí bylo úplně první pěstovanou
plodinou v dávných lidských
sídlištích. Archeologické
nálezy dokazují, že konopí
je dávným a užitečným
společníkem lidstva
již od prehistorických dob.
V
Evropě inkvizice zakázala konopí již ve
středověku a zařadila je do kategorie čarodějného
býlí. Ačkoliv se konopí
všude hojně pěstovalo jako hospodářská
plodina, jeho kouření bylo nadále
považováno za smrtelný zločin
čarodějnictví, za nějž se obvykle trestalo
upálením. Roli inkvizice v moderní
historii převzali v minulém století
mocní američtí průmyslníci,
kteří zašli ještě dále než
církev a pěstování
této rostliny úplně zakázali.
Postarali se o to, aby se na užívání
marihuany nahlíželo jako na symbol
morálního úpadku a bylo mylně
považováno za zlozvyk vedoucí k
závislosti na tvrdých drogách.
Konopí totiž představovalo nebezpečnou konkurenci nově
vznikajícím průmyslům založených
především na ropě jako
základní surovině.
V
současné době se ve světě ustupuje od politiky
trestního postihu držení konopí pro
vlastní potřebu, neboť vědecké studie
prokázaly, že tato lehká droga je ve
srovnání s legálními
tvrdými drogami, jakými jsou alkohol a nikotin,
jen velmi málo škodlivá.
Navíc se zjistilo, že přísný
zákaz marihuany a její trestní postih
nehrají žádnou
odstrašující roli,
spíše naopak - jsou přímo
škodlivé - a že zrušení
postihu za držení marihuany pro vlastní potřebu
nemá negativní společenský dopad.
Ukázalo se, že obavy
z růstu spotřeby konopí
po jeho přeřazení do nejnižší skupiny
klasifikace nebezpečnosti drog, jak učinila Velká
Británie byly nepodložené. Dokonce se
zdá, že užívání
konopí ztrácí svoji přitažlivost
"zakázaného ovoce" mezi
mládeží, protože od jeho dekriminalizace byl
zaznamenán ten nejmenší
meziroční nárůst počtu uživatelů za
celé poslední desetiletí.
Nepřátelé
konopí však při jeho
očerňování používají
metody, které s vědou nemají nic
společného. Ostatně, proč by měli, když jejich averze k
této rostlině nevychází z
racionálních důvodů, ale
spíš s jejich nekonečné
zištnosti. Příkladem jejich přístupu
je mýtus
o extrémně vysokém obsahu THC
v dnešní běžně dostupné marihuaně,
který před lety vytvořili vládní
protidrogoví odborníci v USA. Tvrdili, že
dnešní mládež kouří
speciálně šlechtěné konopí,
které je desetkrát i více
silnější než to, které kdysi kouřili
hippies. Varovali, že od těch idylických dob síla
marihuany na dnešním trhu až
třicetkrát stoupla. Samozřejmě, že to byl
naprostý nesmysl, ale účelem bylo vyděsit rodiče
dnešních teenagerů, kteří v
mládí k tomuto hnutí patřili a mohli
by mít tolerantní postoj k
užívání konopí.
Konopí je psychoaktivní bylina, která dočasně mění stav vědomí, a je tedy třeba ji užívat poučeně a s rozvahou stejně jako všechny ostatní přírodní látky s podobnými účinky. Při rozumném používání (na rozdíl od "zneužívání") poskytuje příjemnou a obohacující relaxaci, usnadňuje společenský styk, protože zvyšuje empatii, a hlavně nezpůsobuje tak nebezpečnou závislost jako ostatní legální látky běžně používané k relaxaci ve volném čase. V následujícím žebříčku síly závislosti se marihuana dokonce nachází až na posledním místě za nikotinem, tvrdými drogami, alkoholem a kofeinem.
Klasifikace obvyklých návykových látek (prof. dr. Jack E. Henningfield, NIDA, John Hopkins Medical School, Baltimore 1994)
Poslední
vědecké výzkumy ukazují, že neexistuje
žádná příčinná spojitost
mezi užíváním
marihuany a rozvojem schizofrenie
u mladých lidí, jak se v posledních
měsících v našich
médiích s oblibou tvrdilo. Stejně tak padl i
mýtus, že dlouhodobým
užíváním marihuany
dochází k poruchám
funkcí mozku. Na tom,
že rekreační užívání
marihuany není nijak výrazně společensky ani
zdravotně nebezpečné, se ostatně shodly všechny
vědecké komise,
které její působení v tomto směru ve
světě studovaly (od roku 1894 jich bylo již kolem dvaceti!).
Marihuana
má oproti alkoholu mimo jiné i tu
výhodu, že druhý den po ní
není kocovina, takže je čím dál
tím více oblíbená jako
relaxační prostředek pro volný čas mezi mladými
výkonnými manažery.
Již řadu let není pravdou, že marihuanu
užívají jen dlouhovlasí
nostalgikové hnutí hippies, ale mezi
jejími uživateli dnes nalezneme i zaměstnance
velkých podniků, bank, vědce i manažery stejně jako umělce
nebo počítačové techniky. Věková
hranice se také silně posunula směrem
výše a v budoucnosti ještě stoupne v
závislosti na tom, jak bude stárnout generace
dnešních třicátníků se
vstřícným postojem k rekreačnímu
užívání konopí.
Americká "Válka proti drogám" vždy byla a stále ještě je křiklavým neúspěchem. Za poslední desetiletí jen nenasytně polyká miliardy dolarů daňových poplatníků a prosazuje čím dál tím přísnější tresty, zatímco drogy jsou snadněji dosažitelné a levnější než v minulosti. S metaforou "Válka proti drogám" přišel v roce 1968 Richard Nixon v rámci své předvolební prezidentské kampaně postavené na "tvrdém postihu zločinu". Její koncept se během následujících více než 30 let úspěšně rozvinul, protože se v něm zhlédly velmi početné a mocné zájmové skupiny.
Patřily
k nim nejen rodiče vyděšení
nezvládnutelným chováním
svých dospívajících
dětí, ale i policejní aparát, jenž
zavětřil příležitost k posílení
svého rozpočtu, nebo politici, jimž vyhovoval pojem
války proti drogám jako přitažlivé
heslo pro získání přízně
konzervativních voličů. Dokonce i
liberálním politikům se tento koncept
zalíbil, protože jim dával příležitost
ukázat, jak "tvrdý" postoj
dokáží zaujmout při obraně zájmů
občanů. Američtí prezidenti často zneužívali boje
proti drogám k odlákání
zájmu veřejnosti od svých
špinavých skandálů, v
médiích se protidrogové
téma dobře vyjímalo v palcových
titulcích a pro technology vojenské moci se stalo
užitečnou náhražkou za komunistické
nepřátele z dob studené války.
Ale
dnes se i v Americe časy mění a důkazem je i změna postoje
ze strany, z níž bychom to asi nejméně
očekávali. Američtí policisté totiž
založili organizaci LEAP,
jejímž cílem je dát prostor k
vyjádření aktivním i
penzionovaným ochráncům zákona,
kteří jsou přesvědčeni, že válka proti
drogám selhala. Žádá
ukončení prohibice a
její nahrazení alternativními metodami
přispívajícími ke
snížení počtu úmrtí,
zločinnosti a závislostí spojených s
drogami. Za pouhé dva roky své existence se z
původních pěti členů rozrostla v
mezinárodní organizaci
působící v osmi zemích a
sdružující přes dva tisíce
profesionálů včetně policistů, probačních
úředníků, soudců a prokurátorů.
Jedním z cílů organizace je i obnovení
respektování práva a úcty k
policistům, která v očích obyčejných
lidí silně poklesla právě v důsledku jejich
účasti na válce proti drogám.
V LEAP jsou přesvědčení, že chceme-li úspěšně bojovat proti drogám, musíme drogy nejenom legalizovat, ale také je vyloučit z černého trhu jako zdroj zisku. Tvrdí, že zlegalizováním drog a jejich výrobou a distribucí v malých množstvích (pro osobní potřebu) všem dospělým osobám, které o ně požádají, na celá léta radikálně oslabíme moc organizovaného zločinu a teroristických skupin, pro něž dnes drogy představují nevyčerpatelný zdroj příjmů.
Po
markantním neúspěchu amerického
protidrogového programu DARE
je dnes již jasné, že válka proti marihuaně
naprosto selhala. V USA, kde je
užívání konopí
většinou velmi přísně
stíháno, je mladí lidé
dokonce začínají kouřit dříve a v
daleko větší míře než třeba v
Holandsku, kde je jeho užívání
zákonem tolerováno. Proto také několik
států Evropské unie v posledních
letech dekriminalizovalo držení a
užívání konopí pro
vlastní potřebu a řada dalších je
toleruje v praxi. Protidrogová
strategie EU rozhodně
odmítá nulovou toleranci hlásanou
Spojenými státy a zaměřuje se
spíše na
zmírňování škod
způsobených závislostmi než na represi. V Kanadě
a v Holandsku se marihuana dá koupit v
lékárnách na
lékařský předpis. A právě Kanada vůbec
jako první stát na světě zavedla daňové
úlevy pro pacienty,
kteří ji užívají na předpis
lékaře.
V České republice je pronásledování marihuany čistě politickou záležitostí a nemá co dělat ani s vědeckými poznatky ani se skutečným míněním širší veřejnosti. Ta je často nepříznivě naladěná vůči marihuaně jen díky štvavým a senzacechtivým kampaním v médiích, která se snaží vytlouct kapitál ze strachu neinformované starší generace ze zlé čarodějky marihuany podobně jako z jakékoliv jiného pocitu ohrožení.
Vládním
politikům tyto kampaně vyhovují a někdy je dokonce i
záměrně vyvolávají, protože jim často
hrají do noty a vytvářejí
příznivé podmínky pro
schválení
navýšení rozpočtů
policejních složek. Zajisté také
není náhoda, že nulovou toleranci vůči
rekreačnímu používání
konopí u nás prosazují politici,
kteří jsou často spojeni s průmyslovými loby,
jejichž zájmy a zisky by jeho legalizace ohrozila. Vždyť je
veřejně známo, že například
farmaceutická firma Zentiva má silné
vazby na dosud vládnoucí stranu, protože
její marketingový ředitel je synem
současné ministryně zdravotnictví.
Tyto vazby bohužel hrají v rozhodování
našich politiků důležitější roli než
starost o veřejné blaho.
Na druhé straně čím dál tím více vzdělanějších a poučenějších lidí odmítá věřit této lživé propagandě, protože již dobře vědí, že marihuana není zdaleka tak nebezpečná, jak se tvrdí v masových médiích. Mladí lidé se na rekreační užívání konopí dívají podobně, protože velká část z nich si je již vyzkoušela (70% mladých lidí mezi 18 a 25 lety) a vědí tedy z vlastní zkušenosti, na čem jsou.
Dokonce stoupá i počet našich starších spoluobčanů, kteří již objevili příznivé účinky marihuany na své zdravotní obtíže a začali se s ní léčit. Většinou konopí nekouří, ale používají je ve formě mastí nebo jiných preparátů, které někdy ani nemají psychoaktivní účinky. Není čemu se divit, protože léčba marihuanou bývá často stejně účinná nebo někdy i účinnější než klasickými léky, ale bez jejich nepříznivých vedlejších účinků, a především - je nesrovnatelně levnější!
Jedním
z nejčastěji se opakujících argumentů proti
legalizaci či alespoň dekriminalizaci konopí s obsahem
psychoaktivních látek je současný stav
na silnicích, kdy neexistuje žádný
spolehlivý test pro řidiče, který by odhalil
momentální intoxikaci THC. Močové
testy, které má dopravní policie k
dispozici, ukáží jen konzumaci drogy v minulosti,
protože prokazují metabolity psychoaktivního THC
– látek vznikajících až
čtyři hodiny po intoxikaci, ale
přetrvávajících v organismu až několik
týdnů. Evropská policie však
právě začíná s pilotní
studií, která bude zkoušet
účinnost nových
slinových protidrogových testů pro řidiče.
Roční testování bude
koordinované Evropským sdružením
dopravních policií TISPOL a budou se při něm
zkoušet různé druhy slinových testů na
zakázané látky včetně THC,
psychoaktivní složky konopí. Slinové
testy na rozdíl od močových prokazují
právě probíhající
intoxikaci THC, protože jsou založeny na detekci
"příbuzných drog", které ve
slinách přetrvají jen několik hodin přibližně
odpovídajících délce
intoxikace. Jakmile budou nové testy odzkoušeny,
padne tak poslední, snad jediný alespoň trochu
racionální argument proti
zrušení prohibice konopí.
Profesionálové z oboru jsou jednohlasně proti nulové toleranci vůči marihuaně hlásané našimi politiky a považují ji za naprosto v rozporu s vědeckými závěry jak v oblasti medicíny, tak v oblasti společenských věd. Rekreační užívání marihuany u dospělých osob není nijak výrazně zdravotně nebo společensky nebezpečné, ale to se zdaleka netýká dospívajících, jejichž organismus ještě prochází vývinem. Proto je nejenom v obecně chápaném veřejném zájmu, ale i z morálního hlediska povinností všech odpovědných uživatelů konopí jak technického, tak i psychoaktivního, chránit naši dospívající mládež před předčasnou konzumací psychoaktivních odrůd této rostliny. A nejlepším způsobem, jakým toho můžeme dosáhnout, je šířením vědecky podložených a objektivních informací, nikoliv lhaním a strkáním hlavy do písku.
Stejně jako v dávné minulosti i v dnešní době je konopí používáno pro své výrazné léčebné účinky. První historicky zaznamenaný důkaz o léčebném využití pochází z Číny 3. století před naším letopočtem, ale z archeologických nálezů je zřejmé, že konopí se k tomuto účelu používalo již od pradávna.
Do konce 19. století bylo běžnou součástí léčebných praktik a léčily se jím i historicky známé osobnosti jako třeba britská královna Viktorie, která je užívala na migrénu a menstruační bolesti. Předepisoval jí je její osobní lékař Sir Russell Reynolds, který v prvním čísle (vyšlo r. 1890) dnes již věhlasného lékařského časopisu The Lancet napsal: "Pokud je konopí čisté a obezřetně užívané, můžeme je považovat za jednu z nejcennějších medicín, jaké má lékařská věda k dispozici." Konopí obsahuje přibližně 600 známých látek, z toho však jen desetina patří do kategorie zakázaných kanabinoidů. Vědecký výzkum se většinou zaměřuje jen na kanabinoidy a ostatní méně známé složky nespravedlivě opomíjí.
Tato
bylina účinně pomáhá
nejen v případě vážných
nemocí, ale přináší
úlevu a rychlé zhojení i při
běžných zdravotních problémech,
jakými jsou drobné oděrky, popáleniny,
kousnutí hmyzu, různé plísně, furunkly
a hnisavá ložiska, akné, výrony či
zhmožděniny nebo menstruační bolesti.
Zvláště dobře se osvědčuje při léčbě
tzv. civilizačních nemocí a chorob
spojených se stářím. Na
rozdíl od mnoha klasických léků
nemá tato přírodní medicína
téměř žádné závažně
škodlivé vedlejší
účinky - naopak, u většiny lidí
vyvolává stav pohody a dobré
nálady.
V posledních letech byla ve světě vypracována celá řada vědeckých studií, které potvrdily účinnost konopí v medicíně, a dokonce se na trhu (nikoliv v ČR) objevil první přírodní lék vyráběný z této rostliny - ústní sprej Sativex určený především pro nemocné s roztroušenou sklerózou.
Použití
konopí v moderní klasické
medicíně není ale žádnou novinkou,
protože v USA se již po dlouhá léta pod
obchodním názvem Marinol
vyrábí lék dronabinol,
který pomáhá při chemoterapii u
pacientů léčících se na rakovinu a
výrazně tlumí vedlejší
účinky léků pro léčbu HIV/AIDS. To, co
se vědci nyní tak usilovně snaží
dokázat, je však už dávno
známé čím dál
tím větší populaci lidí,
kteří konopí užívají, ať
již jsou k tomu vedeni touhou po relaxaci nebo
vyhledávají jeho léčivý
efekt.
Nedávno
byly zveřejněny výsledky vědecké
studie o léčbě konopím
provedené ve Velké Británii a
financované společností GW Pharmaceuticals.
Závěry studie jasně vyznívají ve
prospěch účinnosti terapeutického
působení konopí.
Lékaři
ve Švýcarsku provedli výzkum,
který potvrdil, že konopí
také zamezuje ucpávání
cév.
Arterioskleróza je v podstatě chronické
zánětlivé onemocnění
považované za jednu z
nejnebezpečnějších civilizačních
nemocí, protože ve vyspělých zemích
způsobuje více než polovinu úmrtí.
Vědci využili již dávno známého faktu,
že aktivní látky přítomné v
konopí - kanabinoidy - mají
protizánětlivý účinek.
Existuje však silná loby farmaceutických koncernů, kterým by následkem povolení pěstování marihuany pro osobní potřebu podstatně klesly příjmy za léky proti bolestem, úzkosti, depresím, nespavosti atd. Od roku 1991 se předepisování těchto léků v České republice zvýšilo o více než tři sta procent. Je obecně známo, že lékaři často za předepisování těchto drahých léků berou provize a bezohledně tak přispívají ke skutečně nebezpečné toxikomanii, která je však naprosto v mezích zákona. Další nepřátelé marihuany pocházejí z řad výrobců alkoholu, kteří se zcela oprávněně bojí poklesu zisku v případě dekriminalizace - uživatelé marihuany totiž z velké části nepijí příliš mnoho alkoholu, jelikož tyto dvě drogy se nedobře snášejí. Je tedy zřejmé, že léčebné účinky konopí jsou tak rozsáhlé, že představují přírodní a levnou alternativu k dnes vyráběným klasickým lékům a tím i silnou konkurenci farmaceutickému průmyslu. Tato rostlina má však ještě další, neméně mocné nepřátele i v jiných odvětvích.
V posledních desetiletích byly vyšlechtěny nové druhy konopí, které se od původních druhů konopí většinou vzhledem neliší, ale nemají psychoaktivní účinky - tzv. technické konopí. Od roku 1999 je pěstování těchto odrůd legální i v České republice. Jejich průmyslové využití je obdobné jako u psychoaktivních odrůd, ale většímu rozšíření této hospodářské plodiny brání právě vědecky nepodložené a politicky motivované pronásledování marihuany. To má totiž přímý negativní dopad i na potenciál rozšíření pěstování technického konopí - málokterý zemědělec se odváží je pěstovat, protože se zcela oprávněně obává problémů s úřady. Ty mohou nastat velmi snadno, jak dokazují zkušenosti těch nemnoha odvážlivců, kteří se o pěstování této ekologicky přínosné plodiny pokoušejí. Vždyť často pouhé udání nepřejícných sousedů stačí k tomu, aby se uvedlo do pohybu těžkopádné soustrojí orgánů činných v trestním řízení, a i když se nakonec prokáže, že zemědělec pěstoval zákonem povolenou odrůdu, často ho to odradí od dalších experimentů v budoucnosti.
Ačkoli
se v EU pěstují řádově desetitisíce
hektarů technického konopí a rozloha
osevních ploch neustále stoupá, plocha
osetá konopím v České republice se
počítá na pouhé stovky hektarů.
České zemědělství, které
neustále hledá možnosti
nepotravinářského využití
své produkce, by mohlo konopí efektivně
využívat jako hospodářskou plodinu. V
našich podmínkách lze
technické konopí pěstovat ve středních
polohách, takže by ani nepředstavovalo konkurenci
produkčním obilným oblastem. Zemědělci by přitom
rozhodně neměli problémy s jeho odbytem, protože v
současné době konopné vlákno a
výrobky z něj dovážíme z ciziny. Podle
odborníků by domácí průmysl
spotřeboval veškerou surovinu, která by se v
České republice vyprodukovala, což by zlepšilo i
bilanci našeho zahraničního obchodu.
Konopí
má pro laika až neuvěřitelný potenciál
průmyslového využití i v mnoha
dnešních průmyslových
odvětvích. Jeho semena a vlákno se
používají na výrobu celé
řady již zavedených a na trhu
úspěšných produktů. Z
vlákna se vyrábějí nejen velmi
kvalitní textilie, ale i papír, jehož kvalita je
nesrovnatelně vyšší než u
papíru ze dřeva a který
především daleko pomaleji stárne, jak
dokazují staré archiválie na
konopném papíře. Vždyť od vynálezu
knihtisku až do 19. století se používal
téměř výhradně papír
vyrobený z konopí.
Z
konopí se také vyrábí stavební
materiál s
výrazně příznivými
ekologickými vlastnostmi, nebo se dá
využít na výrobu plastů (dnes
používaných ve vnitřním
vybavení automobilů), které mají proti
klasickým umělým hmotám
výhodu snadné recyklovatelnosti. Je možno je
také použít pro výrobu motorového
paliva, které by
mohlo nahradit ropné produkty.
Z
konopného semene se vyrábí olej,
který je výchozí surovinou pro celou
řadu vysoce
kvalitní kosmetiky,
zvláště vhodné pro alergiky a
lupenkáře. V semenech konopí se však
skrývá i nečekaný
výživný potenciál
poskytovaný plnohodnotnou bílkovinou edestinem,
která je jeho hlavní složkou. Již v
minulých stoletích bývala
kaše z konopných semen často jedinou
záchranou před hladomorem, díky níž
přežily celé velké populace (např. v
Austrálii). Dnes, kdy stále více
čelíme problémům spojeným s chovem
hovězího dobytka, by bylo vhodné a
praktické postupně nahrazovat
živočišné výrobky takovými
rostlinnými produkty, které je v
lidské výživě dokáží
plnohodnotně či dokonce ještě lépe zastoupit, a
které v sobě nenesou riziko nebezpečných
onemocnění. Konopí je mezi těmito produkty na
čelné pozici.
V dnešní době, kdy se prakticky celý svět shoduje na nezbytné nutnosti snížení emisí skleníkových plynů, vystupuje stále více do popředí role konopí jako obnovitelného zdroje energie. Dá se totiž využít jako biomasa s výhřevností srovnatelnou s hnědým uhlím. V našich klimatických podmínkách dokonce představuje tu nejvýhodnější energetickou plodinu, protože má nejrychlejší nárůst rostlinné hmoty. Vládní energetická koncepce počítá v nadcházejících letech se zvýšením podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů - a v našich podmínkách je to opět konopí, které je tím nejvýhodnějším.
Výzkum v oblasti využití konopí jde mílovými kroky kupředu a již je zřejmé, že většina produktů vyráběných z fosilních paliv by se jím dala nahradit. Při spalování biomasy neježe šetříme životní prostředí a zásoby fosilních paliv pro petrochemický průmysl, ale navíc při něm zůstává zachována bilance skleníkových plynů. Konopí totiž jen uvolní část CO2, které spotřebovalo pro svůj růst, a zbytek se promění v popel. Kouř neobsahuje žádné nebezpečné zplodiny jako síra, jinak běžné při spalování uhlí, takže energie z biomasy má přímý příznivý dopad na čistotu životního prostředí. Konopí je také velmi vhodnou plodinou pro rekultivaci starých povrchových dolů, hald a pozemních skládek, protože vytahuje z půdy těžké kovy a vytváří bohatou vrstvu humusu. Zemědělci si už dávno všimli, že tato rostlina odpleveluje jejich pole a zhodnocuje půdu, a tuto její vlastnost využívali při střídání plodin na obhospodařovaných pozemcích.
V poslední době někdy slýcháme, že globální oteplování představuje pro lidstvo to největší nebezpečí, s jakým se kdy za svoji existenci střetlo. Lidstvo má však nevyčerpatelný myšlenkový potenciál a celé jeho dějiny dokazují, že je schopné být v časech krize velice tvůrčí. Je totiž pravděpodobné, že právě globální oteplování a smrtící hrozba závažných klimatických změn přispějí k urychlenému nalezení úplně nových způsobů získávání energie, které již nebudou ohrožovat životní prostředí. Bude to pouze otázka času, než někdo přijde s nějakým naprosto převratným a dostatečně jednoduchým vynálezem, jehož využití bude přístupné i těm nejchudším národům.
Mezitím však bude třeba zajistit pokrytí poptávky energie z co nejčistších a pokud možno obnovitelných zdrojů. Musíme se pokusit zabránit prudkému zhoršení průběhu klimatických změn, které nás tak jako tak v blízké budoucnosti neminou. Část těchto změn je již z minulosti vepsána do systému díky jeho velké setrvačnosti, ale pořád ještě máme naději, že se nám je podaří zmírnit. Dosáhneme toho však jedině v případě, že co nejrychleji a radikálním způsobem snížíme globální objem emisí skleníkových plynů.
Pokud by se lidstvo vydalo touto cestou a začalo jako základny průmyslové výroby místo fosilních paliv využívat konopí, zachovalo by si ložiska těchto vzácných zdrojů i pro další generace a napomohlo by řešení současné hrozby nepříznivého klimatického vývoje.
Kjótský protokol možná získá svou historickou důležitost nejen tím, že se stal prvním krokem k řešení hrozby klimatických změn, ale i tím že systém obchodování s emisemi, jež zavedl, bude motorem ekonomických změn, které nakonec nebudou moci ignorovat ani politici.
Začíná být nad slunce jasnější, že je naprosto mylná současná ekonomická teorie, která předpokládá, že nerostné bohatství naše Země je nekonečné a stejně tak nekonečná je i schopnost Země vypořádat se se znečištěním, jež člověk produkuje. Lidstvo dnes stojí na křižovatce, na níž se rozhoduje o jeho osudu - o jeho přežití nebo zániku. Co nevidět někdo vytvoří novou ekonomickou teorii, která určí, kudy se vydá dál.
Můžeme dnes pouze spekulovat, jaká cesta to bude, ale je již jasné, že bude znamenat naprostý převrat v našem životním stylu. Je totiž velmi pravděpodobné, že nová ekonomika bude nadále založená nikoliv na růstu materiálním, ale kulturním a duchovním, a kýženou cílovou hodnotou se stane dobrá kvalita života (včetně hladce fungujících služeb a přijatelného životního prostředí), a nikoliv dosažení nic neříkajících ekonomických indikátorů konzumní společnosti, které s kvalitou života většiny lidí nemají nic společného.
Budeme
se muset vzdát konzumního způsobu života
výměnou za přežití lidského druhu, což
mnohým z nás asi nebude moc po chuti. Ale
upřímně řečeno, co dobrého nám
konzumní společnost přinesla, aby to nahradilo
vše, co
nám při tom zároveň i vzala?
Aby to stálo za naši zkázu? Myslím, že se
všichni shodneme na tom, že v takovéto situaci by změna
životního stylu byla pro
lidstvo dobrý byznys - a konopí je
jeho nedílnou součástí.