Konopí a civilizační nemoci |
|
|
http://www.legalizace.cz/index.php?clanekid=493
http://www.blisty.cz/2005/11/14/art25733.html
Životní styl konzumní společnosti je příčinou mnohých z tzv. civilizačních nemocí, jejichž masivní rozšíření ohrožuje délku života obyvatel bohatých zemí. V posledních letech proběhla ve světě celá řada vědeckých výzkumů, které naznačují, že konopí by mohlo sehrát významnou roli v jejich léčbě. O některých z nich pojednává následující článek, který však rozhodně není jejich vyčerpávajícím přehledem – k dispozici je jich daleko více než ty uvedené níže.
Důležitost kanabinoidů pro lidský organismus potvrzuje již sama existence endokanabinoidů - chemických substancí přirozeně vyráběných lidským i zvířecím organismem, které se vážou na stejné receptory jako rostlinné kanabinoidy, např. THC. Ve studii publikované v časopise Harm Reduction Journal vědci zkoumali endokanabinoidový systém a zjistili, že hraje významnou roli v udržování homeostáze (metabolické rovnováhy) v lidském i jiném živém organismu. Endokanabinoidy regulují biologické funkce jako chuť k jídlu, tělesná teplota, krevní tlak, rozmnožování, schopnost učit se a pohybová koordinace.
"Endokanabinoidy chrání živý organismus tím, že udržují dynamické biochemické stavy v mezích, které jsou potřebné pro zdravé biologické funkce a vyrovnávají biochemické nerovnováhy, které jsou charakteristické pro četné degradované nebo nemocné stavy, především ty spojené se stárnutím," říkají vědci.
Endokanabinoidy by mohly mít také velmi slibné uplatnění v léčení obezity. Němečtí vědci tvrdí, že "jejich závěry potvrzují vliv periferálního endokanabinoidového systému, který má při obezitě vyšší hodnoty."
Podle studie, která se zabývala účinky syntetického kanabinoidu nazvaného HU210, konopí by mělo způsobovat růst nových buněk v mozku krys. U savců se nervové buňky neustále obnovují v části mozku nazývané hipokamp, která je spojena se schopností učení se, pamětí, úzkostí a depresí. O jiných rekreačních drogách jako alkohol, nikotin nebo kokain je známo, že růst nových buněk zastavují, ale zdá se, že to neplatí pro konopí. Výzkum ukázal, že právě tento růst buněk působí proti úzkosti – což je účinek, kterého se jinak dosahuje pomocí tak nebezpečných léků, jakým je třeba Prozac.
Konopí lze rovněž používat pro léčbu mnoha vážných nemocí jako Parkinsonova a Crohnova nemoc, roztroušená skleróza, AIDS, astma, zelený zákal atd. Jako další slibná oblast pro léčbu konopím se rýsuje právě ta nemoc, o níž odpůrci konopí s oblibou tvrdili, že ji jeho kouření způsobuje – a to rakovina.
První experiment, který prokázal protinádorové účinky konopí proběhl v roce 1974 v Medical College of Virginia za podpory americké vlády. Výzkum byl financován NIH (Národní ústav pro zdraví) a měl původně prokázat, že marihuana poškozuje imunitní systém. K velkému překvapení politiků však místo toho objevil, že THC zpomaluje šíření tří druhů rakoviny u myší – plicní rakoviny, rakoviny prsu a virální leukémie – a prodloužila život pokusných zvířat o 36%.
Americká vláda výsledky výzkumu opět zatajila a přestala ho financovat až do poloviny devadesátých let, kdy opět povolila tajný klinický experiment podobného typu. Tento výzkum provedený v rámci amerického národního toxikologického programu zjistil, že myši a krysy, jimž byly dlouhodobě podávané vysoké dávky THC, vykazovaly vyšší ochranu proti zhoubným nádorům než kontrolní subjekty. Vláda však opět výsledky výzkumu zatajila, na dlouho se jí to však nepodařilo, protože v roce 1977 jeden významný lékařský časopis získal kopii zprávy o výzkumu a publikoval ji.
Tým vědců na madridské universitě Complutense pak v roce 1988 objevil, že THC může selektivně navodit programovanou smrt buněk rakovinových nádorů, aniž by se negativně zasáhly okolní zdravé buňky. V roce 2000 pak vědci v časopise Nature Medicine publikovali zprávu o tom, že injekce syntetického THC zničily zhoubné gliomy (mozkové nádory) u třetiny ošetřených krys a další třetině prodloužily život o šest týdnů.
V loňském roce italští vědci uveřejnili v časopise Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics zprávu o výzkumu, kterým prokázali, že nepsychoaktivní složky obsažené v konopí zabraňují růstu gliomových buněk v závislosti na aplikované dávce díky procesu známému jako apoptóza.
Další nedávná studie španělských vědců z madridské university zjistila, že konopí omezuje přívod krve do multiformních gliobastomových nádorů, agresivního typu mozkových nádorů, které jen ve Spojených státech ročně zabíjejí nějakých sedm tisíc lidí.
Rovněž byla provedena celá řada výzkumů, které měly za úkol zjistit jaký má vliv kouření konopí na riziko rakoviny. Zjistilo se, že kouř z konopí je méně karcinogenní než kouř z tabáku, protože kanabinoidy mají protirakovinové účinky. A konečně, tento měsíc vědci oznámili, že složky obsažené v konopí zabraňují šíření mozkové rakoviny v nádorech, jak prokázaly výsledky testů provedených na biopsiích odebraných pacientům, u nichž nezabrala standardní protirakovinová léčba.
Časopis Alcohol v létě uveřejnil francouzskou epidemiologickou studii, která tvrdí, že umírněné užívání konopí není spojeno se zvýšeným rizikem rakovin způsobovaných tabákem jako plicní rakovina nebo rakovina zažívacího traktu.
Další výzkum provedený na kalifornské univerzitě zjistil, že dokonce ani silné a dlouhodobé kouření konopí nelze spojovat s rakovinou plic nebo jinými typy rakoviny.