http://www.hemp.cz/clanek.php?cid=192
V posledních letech byla ve světě vypracována celá řada vědeckých studií, které potvrdily účinnost konopí v medicíně, a dokonce se na trhu (nikoliv v ČR) objevil nový lék vyráběný z této rostliny – ústní sprej Sativex určený především pro nemocné s roztroušenou sklerózou. Použití konopí v moderní klasické medicíně není žádnou novinkou, protože v USA se již po dlouhá léta pod obchodním názvem Marinol vyrábí lék dronabinol, který pomáhá při chemoterapii u pacientů léčících se na rakovinu a výrazně tlumí vedlejší účinky léků pro léčbu HIV/AIDS. To, co se vědci nyní tak usilovně snaží dokázat, je však už dávno známé čím dál tím větší populaci lidí, kteří konopí užívají, ať již jsou k tomu vedeni touhou po relaxaci nebo vyhledávají jeho léčivý efekt.
Tým kolem českého lékaře Evžena Růžičky provedl loni výzkum mezi pacienty s Parkinsonovou nemocí. Šesti stovkám z nich rozeslal anonymní dotazník. Vrátilo se přes tři sta odpovědí, přičemž pětaosmdesát pacientů odepsalo, že konopí zkoušelo. "Zhruba polovina z nich pozorovala zlepšení svého stavu, tedy zmírnění třesu, uvolnění svalové ztuhlosti, zpomalení pohybů nebo odstranění či zmírnění mimovolných pohybů," komentuje výsledky Růžička. Dotazník přitom vyplňovali většinou starší lidé, průměrný věk respondentů byl 65,7 roku. "Není to jasný důkaz, že konopí léčí Parkinsonovu nemoc. Ale je to důvod k tomu, aby výzkumy pokračovaly," uzavřel lékař (z článku Kdy vezmou lékaři marihuanu na milost? od Kamily Schwubové-Tomsové, Mladý svět, 27. 4. 2004).
Konopí vždy zaujímalo důležité místo v lidovém léčitelství a ani v dnešní době není opomíjené. Léčí a ulevuje i v případě daleko rozšířenějších a méně závažných onemocnění, než je výše zmíněná choroba. Ukázalo se totiž, že tato bylina dokáže zastoupit některé z běžně používaných léků, jejichž vedlejší účinky jsou velmi nežádoucí, jako třeba prášky na spaní, trankvilizéry nebo antidepresiva. Konopí bývalo součástí tradiční medicíny i u nás, protože jeho pěstování pro hospodářské a technické účely bylo v dřívějším Československu běžné až do padesátých let minulého století. V našich klimatických podmínkách konopí roste jako z vody a jeho pěstování je snadné i pro zahrádkářské zelenáče. Pěstování konopí pod lampami v interiéru (tzv. indoor pěstování) je sice poněkud náročnější jak na znalosti, tak i na náklady, ale ne do takové míry, která by náležitě motivované zájemce odradila.
Pro
léčebné účely se ze samičí
rostliny používají
dozrálá, nejlépe neopylená
květenství (palice), listy, semena a kořeny,
zatímco z daleko méně
účinných samců pouze květy (které
mají nejen léčivé,
ale i afrodiziakální účinky). Pojmem
marihuana se označují sušená
samičí
květenství a malé listy. Marihuana se
většinou užívá ve formě kouře z
jointu (cigareta ubalená z čisté marihuany nebo s
příměsí tabáku) nebo z
dýmky, což není ze zdravotního
hlediska příliš vhodný způsob, protože
každý kouř obsahuje karcinogenní látky
poškozující organismus. Proto se
nejenom v zahraničí čím dál
tím více používají vaporizéry,
v nichž se účinné složky odpařují
proudem horkého vzduchu a nedochází
k inhalaci škodlivého kouře.
Semena konopí neobsahují žádné psychoaktivní látky a lisováním za studena se z se z nich vyrábí olej s širokým využitím včetně medicinálního. Vylisovaná semena (tzv. pokrutina) jsou zdrojem imunoglobinu, který je klíčovou součástí imunitního systému lidského organismu. Existuje celá řada přípravků s obsahem THC a dalších kanabinoidů, které se z konopí dají podomácku vyrobit - od olejů, másla, tonik a tinktur až po masti k zevnímu použití. Nejjednodušším a přitom osvědčeným způsobem využití konopí pro léčení je známý recept pana Ponikleckého, který trpí Parkinsonovou nemocí.
Ručně
rozdrcené listy a palice
samičích rostlin konopí
dáme asi na 10 minut do elektrické trouby
zahřáté na 100°C.
Usušený
materiál poté rozemeleme na
prášek v elektrickém
tříštivém
kávomlýnku
tak, aby měl konzistenci jako koření mletá
paprika. Prášek je takto připraven
ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné
nádobce s víčkem na závit
při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3
měsíců. Prášek je možné
zamíchat
do jídla nebo pozřít přímo a
zapít tekutinou. Užíváme jej jednou
denně
večer, v množství, které se vejde na
špičku kulatého nože.
Dochází-li
po konzumaci k pocitu omámení, je
nutné dávku snížit.
Léčebná kúra trvá
maximálně 90 dnů. Po ní je nutno léčbu
na 14 dnů vysadit a sledovat
reakci organismu. Jestliže během těchto 90 + 14 dnů nedojde ke
zlepšení,
je tato léčba nevhodná.
Existuje také celá řada méně známých způsobů využití konopí v léčitelství, při nichž působí jiné složky než zakázané psychoaktivní kanabinoidy:
Vrchovatá polévková lžíce sušených rozdrcených konopných listů se spaří ¼ litrem vařící vody a nechá 15 minut odstát, pak se přecedí.
Nálev má uvolňující účinek a pije se proti migréně či krátce před spaním pro klidný spánek, anebo se používá zevně ke koupelím končetin postižených revmatickými nebo artritickými bolestmi.
Větší hrst kořenů konopí se naseká na malé kousky, zalije ¼ litrem vody, přidá se lžička oleje a 15 minut povaří v tlakovém hrnci. Pro zevní použití je možno přidat lžičku rozdrceného kořene kostivalu.
Odvar z kořene konopí se pije proti bolestem při revmatismu, artróze, pakostnici, rozpouští zatvrdlé kostní tekutiny v kloubech, pomáhá při bolestech kyčlí, při bolestech a smršťování šlach a jejich zánětech.
Zevně se odvar z kořene používá na koupele pro změkčení zatvrdlé kůže a na obklady při obdobných obtížích jako ve formě nápoje. V odvaru namočené plátno se vyždímá a pokryje uvařenými kořeny. Obklad se přiloží na postižené místo, převáže suchým ručníkem a nechá se působit nejlépe přes noc.
Očistit čerstvé kořeny, rozřezat na malé kousky, zaplnit jimi prázdnou láhev do dvou třetin, zalít destilátem s vyšším procentem alkoholu (vodkou, bílým rumem nebo jiným kvalitnějším alkoholem) a uložit na chladnější temné místo (třeba do sklepa). Tonikum je hotové po třech až čtyřech týdnech macerace. Doporučuje se malá sklenička nápoje po ránu na zlepšení celkového zdravotního stavu a nálady.
Související článek: Konopí pro zdraví – krátká historie využití v medicíně