V
posledních letech byla ve světě vypracována
celá řada
vědeckých studií, které potvrdily
účinnost konopí v medicíně, a dokonce
se na trhu (nikoliv v ČR) objevil nový lék
vyráběný z této rostliny – ústní
sprej Sativex určený především pro
nemocné s
roztroušenou sklerózou. Použití konopí v
moderní
klasické medicíně není
žádnou novinkou, protože v USA se již po dlouhá
léta pod obchodním názvem Marinol
vyrábí lék dronabinol,
který pomáhá při
chemoterapii u pacientů léčících se na
rakovinu a výrazně tlumí
vedlejší
účinky léků pro léčbu HIV/AIDS. To, co
se vědci nyní tak usilovně snaží
dokázat, je však už dávno
známé čím dál
tím větší populaci lidí,
kteří konopí užívají, ať
již jsou k
tomu vedeni touhou po relaxaci
nebo vyhledávají jeho
léčivý efekt.
Konopí a Parkinsonova nemoc
Tým
kolem českého lékaře Evžena Růžičky provedl loni
výzkum mezi pacienty s Parkinsonovou nemocí.
Šesti stovkám z nich rozeslal
anonymní dotazník. Vrátilo se přes tři
sta odpovědí, přičemž pětaosmdesát
pacientů odepsalo, že konopí zkoušelo. "Zhruba
polovina z
nich
pozorovala zlepšení svého stavu, tedy
zmírnění třesu, uvolnění
svalové
ztuhlosti, zpomalení pohybů nebo odstranění či
zmírnění mimovolných
pohybů," komentuje výsledky Růžička. Dotazník
přitom vyplňovali většinou
starší lidé, průměrný věk
respondentů byl 65,7 roku. "Není to jasný
důkaz, že konopí léčí Parkinsonovu
nemoc. Ale je to důvod k tomu, aby výzkumy
pokračovaly," uzavřel lékař (z článku Kdy
vezmou lékaři marihuanu na milost?
od Kamily Schwubové-Tomsové, Mladý
svět, 27. 4. 2004).
Konopí
vždy zaujímalo důležité místo v
lidovém léčitelství
a ani v dnešní době není
opomíjené. Léčí a ulevuje i
v případě
daleko rozšířenějších a
méně závažných onemocnění, než je
výše zmíněná choroba.
Ukázalo se totiž,
že tato bylina dokáže zastoupit některé z běžně
používaných léků,
jejichž vedlejší účinky jsou velmi
nežádoucí, jako třeba
prášky na
spaní, trankvilizéry nebo antidepresiva.
Konopí bývalo součástí
tradiční
medicíny i u nás, protože jeho
pěstování pro hospodářské a
technické
účely bylo v dřívějším
Československu běžné až do padesátých
let
minulého století. V našich
klimatických podmínkách
konopí roste jako z
vody a jeho pěstování je snadné i pro
zahrádkářské zelenáče.
Pěstování
konopí pod lampami v interiéru (tzv. indoor
pěstování) je sice poněkud
náročnější
jak na znalosti, tak i na náklady, ale ne do
takové míry, která by
náležitě
motivované zájemce odradila.
Pro
léčebné účely se ze samičí
rostliny používají
dozrálá, nejlépe neopylená
květenství (palice), listy, semena a kořeny,
zatímco z daleko méně
účinných samců pouze květy (které
mají nejen léčivé,
ale i afrodiziakální účinky). Pojmem
marihuana se označují sušená
samičí
květenství a malé listy. Marihuana se
většinou užívá ve formě kouře z
jointu (cigareta ubalená z čisté marihuany nebo s
příměsí tabáku) nebo z
dýmky, což není ze zdravotního
hlediska příliš vhodný způsob, protože
každý kouř obsahuje karcinogenní látky
poškozující organismus. Proto se
nejenom v zahraničí čím dál
tím více používají vaporizéry,
v nichž se účinné složky odpařují
proudem horkého vzduchu a nedochází
k inhalaci škodlivého kouře.
Semena
konopí neobsahují žádné
psychoaktivní látky a
lisováním za studena se z se z nich
vyrábí olej s širokým
využitím včetně
medicinálního. Vylisovaná semena (tzv.
pokrutina) jsou zdrojem imunoglobinu,
který je klíčovou součástí
imunitního systému lidského organismu.
Existuje celá řada přípravků s obsahem THC a
dalších kanabinoidů, které
se z konopí dají podomácku vyrobit -
od olejů, másla, tonik a tinktur až
po masti k zevnímu použití.
Nejjednodušším a přitom
osvědčeným způsobem
využití konopí pro léčení
je známý recept pana Ponikleckého,
který trpí
Parkinsonovou nemocí.
Prášek
z konopí
Ručně
rozdrcené listy a palice
samičích rostlin konopí
dáme asi na 10 minut do elektrické trouby
zahřáté na 100°C.
Usušený
materiál poté rozemeleme na
prášek v elektrickém
tříštivém
kávomlýnku
tak, aby měl konzistenci jako koření mletá
paprika. Prášek je takto připraven
ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné
nádobce s víčkem na závit
při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3
měsíců. Prášek je možné
zamíchat
do jídla nebo pozřít přímo a
zapít tekutinou. Užíváme jej jednou
denně
večer, v množství, které se vejde na
špičku kulatého nože.
Dochází-li
po konzumaci k pocitu omámení, je
nutné dávku snížit.
Léčebná kúra trvá
maximálně 90 dnů. Po ní je nutno léčbu
na 14 dnů vysadit a sledovat
reakci organismu. Jestliže během těchto 90 + 14 dnů nedojde ke
zlepšení,
je tato léčba nevhodná.
Existuje
také celá řada méně
známých způsobů využití
konopí v léčitelství, při nichž
působí jiné složky než
zakázané
psychoaktivní kanabinoidy:
Nálev
z konopných listů
Vrchovatá
polévková lžíce
sušených rozdrcených
konopných
listů se spaří ¼ litrem
vařící vody a nechá 15 minut
odstát,
pak se přecedí.
Nálev
má uvolňující účinek a pije
se proti migréně či krátce před spaním pro
klidný
spánek, anebo se používá zevně ke
koupelím končetin postižených
revmatickými nebo artritickými bolestmi.
Odvar a
obklad z konopných kořenů
Větší
hrst kořenů konopí se naseká na malé
kousky,
zalije ¼ litrem vody, přidá se lžička oleje a
15 minut povaří
v tlakovém hrnci. Pro zevní použití je
možno přidat lžičku rozdrceného
kořene kostivalu.
Odvar z
kořene konopí se pije proti bolestem při
revmatismu, artróze, pakostnici,
rozpouští zatvrdlé kostní
tekutiny v
kloubech, pomáhá při bolestech kyčlí,
při bolestech a smršťování
šlach
a jejich zánětech.
Zevně se
odvar z kořene používá na koupele pro
změkčení
zatvrdlé kůže a na obklady při obdobných
obtížích jako ve formě nápoje.
V odvaru namočené plátno se
vyždímá a pokryje uvařenými kořeny.
Obklad
se přiloží na postižené místo,
převáže suchým ručníkem a
nechá se působit
nejlépe přes noc.
Tonikum
z kořenů
Očistit
čerstvé kořeny, rozřezat na malé kousky,
zaplnit jimi prázdnou láhev do dvou třetin,
zalít destilátem s
vyšším
procentem alkoholu (vodkou, bílým rumem nebo
jiným kvalitnějším alkoholem)
a uložit na chladnější temné
místo (třeba do sklepa). Tonikum je hotové
po třech až čtyřech týdnech macerace. Doporučuje se
malá sklenička nápoje
po ránu na zlepšení
celkového zdravotního stavu a nálady.
Pro
léčebné účely se ze samičí
rostliny používají
dozrálá, nejlépe neopylená
květenství (palice), listy, semena a kořeny,
zatímco z daleko méně
účinných samců pouze květy (které
mají nejen léčivé,
ale i afrodiziakální účinky). Pojmem
marihuana se označují sušená
samičí
květenství a malé listy. Marihuana se
většinou užívá ve formě kouře z
jointu (cigareta ubalená z čisté marihuany nebo s
příměsí tabáku) nebo z
dýmky, což není ze zdravotního
hlediska příliš vhodný způsob, protože
každý kouř obsahuje karcinogenní látky
poškozující organismus. Proto se
nejenom v zahraničí čím dál
tím více používají vaporizéry,
v nichž se účinné složky odpařují
proudem horkého vzduchu a nedochází
k inhalaci škodlivého kouře.