Leonard Peltier, americký politický vězeň původem Odžibwejec/ Lakota, strávil posledních 24 let svého života ve vězení i přesto, že americká vláda při mnoha příležitostech připustila, že neví, kdo je odpovědný za zločin, za nějž byl odsouzen. V jeho případě docházelo k porušování jak lidských práv, tak i americké ústavy a stal se ve světě velmi známým. Mnoho lidí a organizací již podpořili jeho kauzu, mezi nimi byli i Matka Tereza, Desmond Tutu, tibetský dalajláma, Amnesty International, Evropský parlament, italský parlament, belgický parlament, 50 členů amerického Kongresu, Robert Redford, Národní kongres amerických Indiánů a Jesse Jackson.
Leonardovi Peltierovi je 56 let a narodil se v Grand Forks v Severní Dakotě. Pochází z velké rodiny 13ti bratrů a sester. Po několikaletém pobytu ve státní internátní škole pro Indiány se jako dospívající vrátil ke svému otci do rezervace Turtle Mountains v Severní Dakotě. To byla jedna ze tří rezervací, které si vláda vybrala pro vyzkoušení své nové politiky namířené proti Indiánům, jež měla za účel vypudit indiánské rodiny z rezervací do měst. Následovaly protesty a demonstrace, při nichž Leonard Peltier získal své první zkušenosti s indiánským hnutím odporu proti snahám americké vlády o násilnou asimilaci původních obyvatel.
V roce 1965 se Leonard Peltier přestěhoval do Seattlu ve státě Washington, kde působil jako spolumajitel automobilové opravny karosérií, zaměstnávající Indiány a sloužící především Indiánům. Ve stejné době se rovněž angažoval při založení domova "na půli cesty" pro bývalé vězně indiánského původu v Seattlu.
Koncem šedesátých let a začátkem sedmdesátých let žil ve státech Washington a Wisconsin, kde pracoval jako svářeč, tesař a poradce v otázkách týkajících se indiánské komunity (nezaměstnanost, alkoholismus, bytové otázky). Během této práce se zapojil do Hnutí amerických Indiánů (AIM). Jeho činnost v AIM vyústila v účast na akci "Trail of Broken Treaties" (Stezka porušených smluv) s níž se v roce 1972 dostal do Washingtonu, D.C., kde došlo k nenásilnému obsazení budovy Úřadu pro indiánské záležitosti (BIA).
Práce pro AIM jej v roce 1975 přivedla do rezervace Pine Ridge. Rezervací tehdy otřásal konflikt mezi konzervativními kmenovými vůdci otevřenými ke spolupráci s vládou a tradicionalisty, kteří si chtěli udržet svoji zemi, jazyk, kulturu a duchovní život. Oficiální představitelé kmene a jejich najatá milice známá pod zkratkou GOON vyvolali vlnu násilí proti těm, kteří se odvážili postavit proti jejich kolaborantské politice. Během tří let bylo na území Pine Ridge zavražděno 60 členů hnutí tradicionalistů a více než 300 jich bylo těžce zbito a často i doživotně zmrzačeno. V té době byla na území rezervace taková hustota výskytu agentů FBI, jako nikde jinde v USA. Přesto žádná z těchto vražd a útoků nebyla vyšetřena. Později jeden v vůdců milice GOON vypověděl, že FBI ve skutečnosti předstírala, že nic nevidí a navíc dodávala zbraně těm, kteří byli za tyto zločiny odpovědní.
Lidé v Pine Ridge se rozhodli povolat na pomoc AIM, a tak Leonard Peltier spolu s dalšími členy hnutí přišli do rezervace. V tomto ovzduší strachu se 26. června 1975 odehrála osudná přestřelka mezi dvěmi agenty FBI v neoznačených vozech a místními lidmi, podpořenými členy AIM. Oba agenti a jeden mladý místní Indián, Joe Stuntz, byli zastřeleni. Ze smrti agentů byli obviněni čtyři Indiáni, včetně Leonarda Peltiera. Proti jednomu bylo obvinění staženo ještě před obžalobou, další dva byli shledáni nevinnými z důvodu legální sebeobrany. Leonard Peltier, který se skrýval v Kanadě, byl z Kanady protiprávně vydán zpět do USA a později byl souzen v jiném okrese a jiným soudcem. Z Kanady byl vydán na základě přísežných prohlášení duševně postižené indiánské ženy Myrtle Poor Bear, která později, při soudním procesu prohlásila, že ve skutečnosti obžalovaného nikdy předtím neviděla, a že prohlášení, ve kterém stálo, že na vlastní oči viděla Peltiera střílet po agentech, podepsala pod tlakem výhrůžek FBI, a tak ji obžaloba nechala prohlásit za nesvéprávnou a její svědectví nepřipustila před porotu). Peltier byl FBI již dávno před těmito událostmi znám jako jeden z vůdců hnutí AIM a byl na něj zaměřen i program COINTELPRO, který "zneškodňoval" vůdce protestních hnutí prostřednictvím pomluv, násilí a zatýkání. Po přestřelce Peltier uprchl do Kanady, protože se bál, že se mu nedostane spravedlivého soudu, což se ukázalo jako oprávněná obava. Během jednoho z nejkontroverznějších soudních procesů tohoto století byl shledán vinným z nabádání a napomáhání k vraždě a odsouzen k dvěma po sobě jdoucím trestům doživotního vězení (aby mu nemohl být zkrácen trest). Později, během odvolacího řízení, obžaloba po předložení důkazů do té doby utajovaných FBI připustila, že ve skutečnosti nemůže dokázat, kdo opravdu ty dva agenty zabil, nebo do jaké míry a jak byl Leonard Peltier za jejich smrt odpovědný. Leonard Peltier však i přesto stále zůstává ve vězení. Stal se symbolem nespravedlnosti, jejíž obětí jsou původní obyvatelé Ameriky.
Peltier pak ve vězení pokračoval v boji za lidská práva Indiánů a získal několik mezinárodních ocenění. Nedávno byl na summitu ochránců lidských práv v Paříži, který se konal na paměť 50. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, prohlášen oficiálním ochráncem lidských práv. Rovněž se prosadil svými obrazy s indiánskými tématy jako talentovaný umělec.
O Peltierův případ se zajímám již po mnoho let a je mi velmi smutno z toho, že je stále ještě ve vězení. Léta plynou a nikdo už mu nenahradí léta strávená v cele a podlomené zdraví (ve vězení téměř oslepl a byl ponechán bez náležité lékařské péče). Domnívám se, že FBI posloužil jako obětní beránek za smrt jeho dvou agentů, že pro FBI představuje určitý symbol, a že proto FBI pokaždé, když se má opět jednat o jeho propuštění zorganizuje velkou akci v médiích (včetně webu, kde existují FBI sponzorované stránky, plné nestoudných lží a demagogie), aby ho zdiskreditovali. Avšak i přesto, že FBI disponuje daleko většími a mocnějšími prostředky, než příznivci Peltiera (Lakotové jsou jedním z nejchudších kmenů v USA), veřejné mínění jak ve světě, tak v samotných USA se stále více přiklání k jeho propuštění. FBI v minulosti sáhla i k velmi drastickému opatření, jinak v USA nevídanému, a to když v roce 1983 dala soudně zakázat knihu známého amerického spisovatele Petera Mathiessena, "In the Spirit of Crazy Horse", podrobně popisující události sedmdesátých let na území Pine Ridge, které by se klidně daly označit jako nevyhlášená válka USA proti svým vlastním obyvatelům, včetně osudné přestřelky, jež vedla k odsouzení Leonarda Peltiera. Autor se po téměř deset let soudil o zrušení zákazu a nakonec spor vyhrál. Pokud vím, kniha v českém překladu nikdy nevyšla, ale pokud se některé nakladatelství k tomuto počinu odhodlá (má asi 800 stran), velice ráda bych se překladu ujala. Jedním z pozitivních aspektů globalizace je to, že lidé již dnes nemohou být drženi v informační izolaci, jako tomu bylo v případě mé generace za bolševika. Myšlenky a informace se mohou svobodně šířit díky internetu. To také znamená, že svět se stal velmi malým, jakousi vesnicí, ve které se nás dotýká každá nespravedlnost, a» k ní dojde hned vedle nás nebo na druhém konci světa.
Pro svůj zájem o Peltierův případ mám ještě jeden dobrý důvod: Věřím, že každý případ, kdy se obětí nespravedlnosti ze strany establishmentu stane americký Indián, se týká každého bělocha, protože to byli naši předchůdci, protože to byla naše západní civilizace, která zničila civilizaci místní a téměř vyhubila původní obyvatelstvo. Nyní na konci 20. století jsme tento fakt již konečně dokázali připustit a měli bychom být dostatečně moudří, abychom připustili i to, že náš způsob života se rozhodně nedá považovat za morálně lepší než byl způsob života amerických Indiánů, protože naše civilizace se dnes díky svému důrazu na materiální hodnoty a naprostému opominutí duchovního rozvoje člověka dostala do slepé uličky (viz má úvaha o smyslu lidské existence a konzumní společnosti - "BUSHKAISMUS".
V současné době je na webu petice adresovaná americkému prezidentovi Billu Clintonovi, žádající propuštění Leonarda Peltiera. K dnešnímu dni ji podepsalo 4806 lidí z celého světa (od 16. července, kdy jsem ji podepsala já, ji podepsalo dalších 2710 lidí). Pro ty, kteří neumějí dostatečně anglicky, aby si ji mohli přečíst jsem připravila její český překlad. Prosím všechny lidi, kterým záleží na dodržování lidských práv, a» v naší zemi nebo kdekoliv jinde, aby si ji přečetli a podepsali.
Vážený pane prezidente,
my níže podepsaní se na Vás obracíme s žádostí o neodkladné a bezpodmínečné propuštění pana Leonarda Peltiera z federální věznice v Leavenworthu.
Pan Peltier byl 26. června 1975 usvědčen z vraždy dvou agentů FBI v indiánské rezervaci Pine Ridge. Původně stáli před velkou porotou čtyři obvinění. Dva z nich byli souzeni řádným soudem a shledáni nevinnými z důvodu sebeobrany. Obvinění proti třetímu obviněnému bylo staženo. Pan Peltier byl souzen poté, co soudní řízení bylo přesunuto do Severní Dakoty. Panu Peltierovi nebylo v tomto řízení umožněno použít na svoji obranu argument sebeobrany. Důkazy, které mohly nevinu pana Peltiera dosvědčit, buď nebyly soudem vzaty v úvahu, nebo nebyly připuštěny před porotu. Výpovědi svědků, kteří svědčili jak před velkou porotou, tak i později při soudním řízení se podstatně lišily; někteří ze svědků svá svědectví později odvolali s tím, že byli ke křivému svědectví donuceni pod nátlakem FBI. I přes všechna svědectví, obžaloba při několika příležitostech prohlásila, že neví, kdo toho dne ty dva agenty zastřelil.
FBI donutila paní Myrtle Poor Bear k podepsání tří vzájemně se vylučujících přísežných prohlášení, aby získala vydání pana Peltiera z Kanady. Při soudním procesu s panem Peltierem paní Poor Bear vypověděla, že až do soudu pana Peltiera nikdy neviděla. Vypověděla, že přísežná prohlášení podepsala až pod hrozebným nátlakem agentů, kteří ji vyslýchali. Porota nikdy její svědectví nevyslechla, neboť i přesto, že byla původně předvolána jako svědek obžaloby, její svědectví bylo vyloučeno jako nepřípustné z důvodu její "nezpůsobilosti".
Několik úředníků a/nebo agentů FBI zahájilo tažení za veřejné prohlášení viny pana Peltiera. Při něm dále šíří svou původní verzi případu a zveřejňují zavádějící informace v novinových úvodnících, na webových stránkách i prostřednictvím celostránkových novinových inzerátů, což se dá považovat za snahu o diskreditaci zdravého rozumu a důvěryhodnosti mnoha představitelů indiánských hnutí a jejich organizací. Za více než 23 let, které uplynuly od období teroru na území rezervace Pine Ridge, jež údajně mělo být pod ochranou této země, se však indiánští leadeři s případem již stačili dopodrobna seznámit.
Obracíme se na Vás, pane prezidente, i na volené zástupce celého národa a žádáme Vás, abyste již přestali ignorovat hlasy desítek miliónů podpisů a dopisů nashromážděných během posledních 23 let i výsledky nedávných průzkumů veřejného mínění svědčící ve prospěch jeho okamžitého propuštění. Žádáme všechny politiky a úředníky, aby podpořili skutečnou spravedlnost. Aby respektovali hlasy svých voličů a okamžitě vyzvali k udělení bezpodmínečné milosti panu Peltierovi.
S pozdravem,
níže podepsaní
Vysvětlivky k vyplnění formuláře petice (česky)
Děkuji Vám za pozornost,
Vaše teta Bushka (2000)