http://www.hemp.cz/clanek.php?cid=201
"Některé drogy nejsou zakázané, protože jsou nebezpečné, ale jsou nebezpečné, protože jsou zakázané." Dr. Ivan Douda (Drop-in) o konopí v pořadu TV Prima Proti srsti (17.11.2004).
V současné době se ve světě ustupuje od politiky trestního postihu držení konopí pro vlastní potřebu, neboť vědecké studie prokázaly, že tato lehká (fyzicky nenávyková) droga je ve srovnání s legálními tvrdými (návykovými) drogami, jakými jsou alkohol a nikotin, jen velmi málo škodlivá. Navíc se zjistilo, že přísný zákaz marihuany a její trestní postih nehrají žádnou odstrašující roli, spíše naopak - jsou přímo škodlivé - a že zrušení postihu za držení marihuany pro vlastní potřebu nemá negativní společenský dopad. V USA, kde je užívání konopí většinou velmi přísně stíháno, je mladí lidé dokonce začínají kouřit dříve a v daleko větší míře než třeba v Holandsku, kde je jeho užívání zákonem tolerováno. Proto také několik států Evropské unie v posledních letech dekriminalizovalo (zrušilo trestní postih) držení a užívání konopí pro vlastní potřebu a řada dalších je toleruje v praxi. V Kanadě a v Holandsku se marihuana dá koupit v lékárnách na lékařský předpis. A právě Kanada vůbec jako první stát na světě zavedla daňové úlevy pro pacienty, kteří ji užívají na předpis lékaře.
Přesto je naším trestním řádem konopí v podobě marihuany považováno za stejně nebezpečnou drogu, jakou je třeba heroin, a její pouhé držení v množství větším než malém (asi 10 dávek po 30 mg THC) se trestá několikaletým vězením. V posledním desetiletí se u nás značně rozšířilo pěstování konopí v přírodě nebo v místnostech pod lampou, takže velká část uživatelů si je pěstuje sama. Nedostávají se tak do styku s dealery, kteří by jim jednoho dne téměř jistě nabídli tvrdé drogy, protože na těch se nejvíce vydělává. Proto je myšlenka dekriminalizace konopí, nebo dokonce jeho legalizace, trnem v oku i organizovanému zločinu, který by oddělením trhů měkkých a tvrdých drog přišel o značnou část svých zisků.
Technické
konopí s
obsahem do 0,2% THC je přitom naprosto
legální a jeho pěstování na
ploše větší než 10x10 m pouze
podléhá
ohlašovací povinnosti. Přesto se
málokterý zemědělec odváží
je pěstovat,
protože se zcela oprávněně obává
problémů s úřady. Ty mohou nastat
velmi snadno, jak dokazují zkušenosti těch
nemnoha odvážlivců, kteří se
o pěstování této ekologicky
přínosné plodiny pokoušejí.
Vždyť často
pouhé udání
nepřejícných sousedů stačí k
uvedení do pohybu těžkopádného
soustrojí orgánů činných v
trestním řízení, a i když se nakonec
prokáže,
že zemědělec pěstoval zákonem povolenou odrůdu, často ho to
odradí od
dalších experimentů v budoucnosti. Hladina THC v
technickém konopí je
natolik nízká, že jeho kouřením
nedosáhneme žádných
psychoaktivních účinků,
spíše po něm bude jen bolet hlava.
Technické konopí navíc má
vysoký
obsah kanabinoidu CBD, který blokuje působení
psychoaktivní složky, takže
je to vlastně taková "antimarihuana".
Ačkoli se v EU pěstují řádově desetitisíce hektarů technického konopí a rozloha osevních ploch neustále stoupá, plocha osetá konopím v České republice se počítá na pouhé stovky hektarů. České zemědělství, které neustále hledá možnosti nepotravinářského využití své produkce, by mohlo konopí efektivně využívat jako hospodářskou plodinu. V našich podmínkách lze technické konopí pěstovat ve středních polohách, asi mezi 400 až 500 m n. m., takže by ani nepředstavovalo konkurenci produkčním obilným oblastem. Zemědělci by přitom rozhodně neměli problémy s jeho odbytem, protože konopné vlákno a výrobky z něj dovážíme z ciziny. Podle odborníků by domácí průmysl spotřeboval veškerou surovinu, která by se v České republice vyprodukovala, což by zlepšilo i bilanci našeho zahraničního obchodu.
Tato rostlina z botanického druhu Cannabis sativa představuje konkurenci k řadě výrobků z ropy, zejména umělým vláknům, ale i ke kosmetice, stavebním materiálům a řadě dalších produktů spotřebního zboží, takže je v zájmu mnohých průmyslových lobistů zpochybnit význam konopí a spojovat je s nějakými negativními vlastnostmi. Ideálním prostředkem k tomu byl na pohled k nerozeznání jiný druh rostliny stejného rodu, a to konopí indické – Cannabis indica, které obsahuje THC v psychoaktivním množství.
Nesmyslný
hon na zlou čarodějnici "marihuanu" u
nás brání využití
technických odrůd konopí, což je v
dnešním kontextu
boje proti globálnímu
oteplování a za udržitelný rozvoj na
naší planetě
téměř zločin. Konopí je rostlinou,
která je v našich klimatických
podmínkách
tou nejvhodnější plodinou pro výrobu
biomasy s výhřevností srovnatelnou s
hnědým uhlím. Při jejím
spalování neježe šetříme
životní prostředí
a zásoby fosilních paliv pro
petrochemický průmysl, ale navíc při něm
zůstává
zachována bilance skleníkových plynů.
Konopí totiž jen uvolní část CO2,
které spotřebovalo pro svůj růst a zbytek se
promění v popel. Konopí je
také velmi vhodnou plodinou pro rekultivaci
starých povrchových dolů, hald a
pozemních skládek, protože vytahuje z půdy
těžké kovy a vytváří
bohatou vrstvu humusu. Zemědělci si už dávno
všimli, že tato rostlina
odpleveluje jejich pole a zhodnocuje půdu, a tuto její
vlastnost využívali při
střídání plodin na
obhospodařovaných pozemcích.
Pohlédneme-li zpět do dějin lidstva na způsob, jakým se mocní tohoto světa stavěli ke konopí, spatříme docela jiný obraz této dnes tak pronásledované rostliny. Pěstování konopí pro technické účely nejenže nebylo zatracované, ale dokonce se přímo přikazovalo:
|
1563 |
Anglická královna Alžběta I. přikázala všem majitelům zemědělské půdy o rozloze větší než 60 akrů pěstovat konopí pod pokutou 5 liber. |
|
1619 |
Podle prvního zákona týkajícího se konopí vydaného v britských koloniích v Americe se všem farmářům nařizovalo pěstování indického konopí. Neuposlechnutí tohoto příkazu bývalo trestáno vězením. V některých koloniích bylo farmářům dokonce dovoleno platit daně konopím. |
|
1666 |
V Anglii byl vydán zákon, kterým se zakazovalo pohřbívání mrtvých v pohřebních rubáších vyrobených z konopného plátna, aby se zachovalo pro výrobu papíru. Ročně se tak ušetřilo až 100 tun recyklovatelné suroviny pro papírenský průmysl. |
|
1942 |
Japonsko odřízlo Spojeným státům dodávky životně důležitých konopných a dalších rostlinných vláken. Marihuana byla sice jen čtyři roky předtím zakázaná jako "vrah mládeže", ale najednou ji americká vláda shledala natolik neškodnou, že mládež přímo vybízela, aby se pustila do pěstování konopí - každý mladý člověk měl podle ní vypěstovat přinejmenším půl akru této rostliny. V letech 1942-43 vláda nechala natočit dokumentární film "Hemp for Victory", který měl sloužit jako osvěta mezi farmáři. Ti na vládní kampaň odpověděli velmi pozitivně, protože pěstování konopí je i jejich syny osvobozovalo od vojenské služby. Jakmile válka skončila, americká vláda konopí opět zakázala a v pozdějších letech se dokonce pokusila zatajit, že kdy vůbec podobnou kampaň uskutečnila. |