První česká prodejna semen léčivého konopí
Zahul si a volně dýchej |
|
|
S konopnou paní Bushkou Bryndovou o bylině krásné, pozapomenuté, posvátné, léčivé i nepřátele usmiřující.
Jak dlouho už znáš konopí?
Už od mládí v sedmdesátých letech, kdy ještě doznívalo hnutí hippies a konopí se kouřilo – ať už tráva nebo hašiš. Nebylo sice zdaleka tak rozšířené jako dneska, ale v kruzích hippies to i tenkrát byla běžná věc. A navíc, v šestnácti jsem navštívila Mexiko a ochutnala tamější trávu, která byla skutečně bezkonkurenční. Asi bych ale řekla, že v té době jsem konopí znala výhradně jako trávu na hulení a nikdy jsem netušila, jaký může mít tahle rostlina další potenciál.

„Konopím žiju: kouřím ho, natírám se jím, píšu o něm."
Zdroj: Archiv Bushky Bryndové
Od kdy se konopím zabýváš intenzivněji?
Konopí začalo hrát výraznější roli v mém životě, když u mě asi rok po návratu do Česka propuklo astma. Lékaři mi sdělili, jaké léky budu muset po zbytek života brát – a já začala hledat alternativní řešení. O konopí jsem už dřív hodně četla, a o bylinkách vůbec, a tak jsem jej vyzkoušela. Začala jsem konopným máslem, dávala jsem si před spaním lžičku do čaje. Během tří let se mi podařilo vysadit všechny léky a teď už jsem skoro čtyři roky neměla jediný astmatický záchvat. A když cítím, že se mi špatně dýchá, třeba i kvůli smogu, stačí obvykle, když si natřu krk a hrudník konopnou mastí, případně když cítím počátek záchvatu, zakouřím si trochu čisté, silnější dobré trávy. Doušek kouře obvykle roztáhne průdušky natolik, že záchvat zažehná.
Tahle bronchodilatační a také protizánětlivá schopnost je ostatně dávno známá a konopí se v historii vždycky používalo k léčbě astmatu a vůbec nemocí dýchacího ústrojí. Už studie profesora Kabelíka na olomoucké univerzitě v padesátých letech ukázala výrazné antibakteriální, až antibiotické účinky konopí. Přesto se dnes u nás v medicíně vůbec nevyužívá.
Bushka Bryndová o léčbě svého astmatu konopím (2001)
Dříve se ale používalo. Proč se užívat přestalo?
K úpadku užívání došlo začátkem dvacátého století, z rozmanitých důvodů, jež ovšem nemají nic společného s účinky. Jedním z nich bylo například zavedení injekčních stříkaček – vzhledem k tomu, že konopí se nedá extrahovat vodou, nebylo možné jej aplikovat injekčně. Ale změna to byla velká – vždyť ještě na konci devatenáctého století tvořily léky na bázi konopí až devadesát procent veškerých léčiv prodávaných v lékárnách.
Nedávno jsem četl, že se dnes používá výtažek z konopného semínka jako speciální výživa pro nemocné AIDS, tuberkulózou nebo rakovinou...
Ano, to byl vynález československých lékařů v době první republiky. Začal s tím v sanatoriu v Jincích profesor Šírek, vyráběl z konopného semena bílkovinný výtažek, který pak dávali tuberkulózním dětem v sanatoriu. Z těchto vědeckých výzkumů, klinických výzkumů s českými pacienty, je zachovaná i veškerá dokumentace včetně snímků, popisů, lékařských záznamů, a celou zdokumentovanou práci nedávno vydala olomoucká univerzita v rámci konference Konopí jako lék.
Výtažek se dokonce za první republiky prodával v lékárnách, běžně se vyráběl. Bohužel, jeho výroba nebyla po válce obnovena. Přitom jde o velmi důležitý objev: léčí tuberkulózu bez použití antibiotik a jakýchkoliv jiných léků.
Konopná rostlinná bílkovina, edestin, je téměř shodná s lidským globulinem. Je velmi vhodná pro lidský organismus, výborně přispívá k regeneraci tkání. Obsahuje totiž ideální poměry mastných kyselin, což ostatně platí třeba i o konopném oleji a vůbec o všech potravinách z konopí. Lze s jejich pomocí úspěšně bojovat proti mnohým takzvaným civilizačním nemocem – způsobeným často právě konzumací stravy, která ten příznivý poměr neobsahuje.
O jaké potraviny jde?
Škála výrobků je velmi pestrá – vlastně je technicky možné konopné semeno využít podobně jako je dnes používaná sója. A bylo by to daleko výhodnější, ze všech možných úhlů pohledu. Jednak z pohledu výživy, protože sója z výživného hlediska není moc dobrá a navíc se na ni často vytvářejí alergie. A také je sója dnes jednou z hlavních příčin kácení amazonských pralesů: zvýšená poptávka po této módní surovině způsobuje, že vyklučují pralesy.
Máš tu na stěně obrázky indiánů – kouřila jsi s nimi konopí?
Ovšem! Pro severoamerické indiány je konopí jedna z jejich posvátných bylin.
Oni nám dali tabák, a my jim konopí?
Tak, my jim konopí. Aspoň ti indiáni, které já jsem znala, se na užívání konopí nedívali nijak zle.
Obsahuje konopí i dýmka míru?
Ano. Celý ten obřad slouží k utvrzování vzájemného porozumění, k upevnění míru. Ostatně, je známo z historie, že konopí se k tomuto účelu užívalo i v Africe. Nepamatuju si už přesně, jaký to byl kmen, ale šlo o kmen dost výbojný, a když se mu podařilo dobýt nějaké území, kouřil s poraženými konopí. Dosáhl tím smíření a poražení se pak snáze integrovali do nových poměrů, aniž by docházelo k povstáním a odporu. Zkrátka zhulili nepřátele do takové míry, až se s nimi stali kamarády – to je dobrá metoda.
Jak vlastně dnes s konopím – nebo konopím – žiješ?
Žiju… po všech stránkách. Jednak ho kouřím, jednak se s ním natírám, no a pak o něm také píšu. To už je hodně činností, zabírají velkou část mého života. Je pro mě důležité šířit osvětu o konopí. Většina lidí má ke konopí negativní vztah především proto, že o něm nic neví a nebo o něm má mylné informace. Proto píšu, píšu a neúnavně ještě jednou píšu – články a různá povídání o konopí, abych lidem osvětlila, co je to zač. A zdá se, že to není marné, přeci jen jsou lidé stále lépe informovaní o tom, co jim konopí může přinést.
Píšeš dokonce knížku, jmenuje se Konopná Paní…
Ano, jak jinak. Mě konopí živí, uzdravuje nebo lépe řečeno udržuje ve stavu fungování organismu. Je to moje záliba: ráda konopí pěstuju, ráda si povídám s kytičkama, protože konopí je navíc velmi krásná a velmi vděčná rostlina. Konopí má ráda i moje kočka, která s oblibou okusuje listy a dělá jí to velmi dobře – podobně jako mě.
Bushka Bryndová prožila čtrnáct let v emigraci, rok 1989 ji zastihl v Bruselu, kde pracovala až do roku 1993 na postu experta v oborech dopravy a telekomunikací v oblasti technické pomoci bývalému Sovětskému svazu při Evropské komisi. Na začátku devadesátých let působila v Bruselu rovněž jako mluvčí OF. Do České republiky se vrátila v roce 1995 a od té doby se angažuje ve zdejším konopném dění.
Text vyšel v Literárních novinách 2006-35 na straně 8.
Rozhovor v plném znění najdete na webu o.s. Konopa - Konopná paní čelí obvinění policie