Dekriminalizace konopí - argumenty pro Stranu zelených
Bushka Bryndová, 24. září 2005
Legalizace versus dekriminalizace
Konopí podléhá konvenci OSN o omamných drogách, která však dává členským státům volnost, jak si svoji vlastní legislativu sami upraví. Proto také nacházíme velké rozdíly v přístupu zákona ke konopí v různých zemích. Ale i v takovém Holandsku je konopí podle zákona stále ještě zakázanou látkou (drogou) i když do určité míry tolerovanou, takže výše zmíněná konvence OSN není porušená. V posledních letech sílí tlak odborníků a občanského sektoru na vyjmutí konopí z této konvence, což by znamenalo legalizaci konopí.
Příkladem těchto tlaků jsou na jedné straně snahy ENCODu, evropské platformy pro racionální drogovou politiku sdružující občanský sektor, která otevřeně poukazuje na neúspěch 30-leté Války proti drogám. Ve své nejnovější kampani Freedom to Farm 1 (Svobodu pěstovat) žádá zrušení prohibice přírodních drog. Tvrdí, že legální regulace drogového trhu zmenší problémy spojené se zneužíváním těchto drog a význačně přispěje k oslabení hlavního světového zdroje kriminality. ENCOD požaduje, aby každému dospělému občanovi na světě bylo přiznáno právo pěstovat a mít v držení konopí, kokové listy a mák pro osobní potřebu a nekomerční účely.
S požadavkem na legalizaci konopí nedávno vystoupili i přední američtí ekonomové v čele s nositelem Nobelovy ceny Miltonem Friedmanem, když přes 500 z nich se podepsalo pod otevřený dopis americkým úřadům 2 , který uváděl vědeckou studii prokazující ekonomickou a společenskou škodlivost prohibice konopí. V roce 2008 bude ve Vídni zasedat příslušná komise OSN, takže při této příležitosti bude možno předkládat případné návrhy na změny této mezinárodní konvence.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že na národní úrovni je možno požadovat jen dekriminalizaci konopí, nikoliv jeho legalizaci. Požadovaný rozsah této dekriminalizace může jít od práva na pěstování a držení pro osobní spotřebu a léčebné účely až po státem regulovaný systém pěstování a prodeje konopí. Příkladem takového přístupu může být návrh nového protidrogového zákona ve Švýcarsku 3 , který bude v příštím roce předmětem celonárodního referenda. Zákon zavádí depenalizaci psychoaktivního konopí používaného jako droga a klade důraz na preventivní opatření namířená proti banalizaci užívání konopí a především na prevenci jeho konzumace nedospělou mládeží tím, že zlikviduje černý trh s touto drogou. Návrh zákona dává federální vládě prostor k regulaci počtu výrobců a obchodů s psychoaktivním konopím a s výrobky z něj. Podle názoru švýcarských zákonodárců umírněné užívání konopí neohrožuje zdraví dospělé populace více než konzumace ostatních zákonem povolených látek.
Zdravotní rizika versus přínosy
Podobně jako je tomu u alkoholu, s mírou užívaná konopná droga podporuje uvolnění a radostné pocity, které jsou prospěšné lidskému zdraví. Lidstvo od pradávna vyhledávalo tyto relaxační drogy a jejich používání je bohatě zdokumentováno archeologickými nálezy i dobovou literaturou. Přírodní drogy jsou za tímto účelem konzumovány nejen lidmi, ale i zvířaty.
Umírněné užívání konopí dospělými jedinci nepředstavuje žádná výrazná zdravotní rizika, jak prokázala celá řada vědeckých komisí 4 , které se k této otázce v průběhu desetiletí vyjadřovaly. Avšak podobně jako alkohol i konopné drogy mohou být nebezpečné pro dospívající mládež, která ještě nemá dokončený tělesný a psychický vývoj. Proto by měla být dekriminalizace konopí doprovázena opatřeními, která by k němu omezila přístup nezletilé mládeže. Taková opatření by však měla být přísně uplatňována nejenom vůči konopným drogám, ale i ke státem regulovanému alkoholu a nikotinu, které jsou pro mládež ještě nebezpečnějšími, protože představují právě tu vstupní bránu k tvrdým drogám, za niž je konopí často mylně považováno.
Konopí je již po tisíce let používáno pro své výrazné léčebné účinky. Účinně pomáhá nejen v případě vážných nemocí (roztroušená skleróza, artróza, AIDS, rakovina, astma, tuberkulóza atd.), ale přináší úlevu a rychlé zhojení i při běžných zdravotních problémech, a zvláště dobře se osvědčuje při léčbě tzv. civilizačních nemocí a chorob spojených se stářím. V posledních letech byla ve světě vypracována celá řada vědeckých studií 5 , které účinnost konopí v medicíně potvrdily.
Zakázaná droga versus užitková rostlina
Konopí má až neuvěřitelný potenciál průmyslového využití v mnoha dnešních průmyslových odvětvích. Jeho semena a vlákno se používají na výrobu celé řady již zavedených a na trhu úspěšných produktů (kolem 25 000). Z vlákna se vyrábějí nejen velmi kvalitní textilie, ale i papír, stavební materiály s výrazně příznivými ekologickými vlastnostmi a snadno recyklovatelné plasty. Je možno je také použít pro výrobu motorového paliva, které by mohlo nahradit ropné produkty. Z konopného semene se vyrábí olej, který je výchozí surovinou pro kosmetiku, a celou řadu ekologicky šetrných drogistických výrobků (např. prací prostředky, nátěrové hmoty).
V dnešní době vystupuje stále více do popředí role konopí jako obnovitelného zdroje energie. Dá se totiž využít jako biomasa s výhřevností srovnatelnou s hnědým uhlím. Vládní energetická koncepce počítá v nadcházejících letech se zvýšením podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů - a v našich podmínkách je konopí k tomuto účelu velmi vhodné.
Konopí je rovněž velmi vhodnou plodinou pro rekultivaci starých povrchových dolů, hald a pozemních skládek, protože vytahuje z půdy těžké kovy a vytváří bohatou vrstvu humusu. Zemědělci si už dávno všimli, že tato rostlina odpleveluje jejich pole, chrání porosty před škůdci a zhodnocuje půdu, a tyto její vlastnost využívali při střídání plodin na obhospodařovaných pozemcích. Je to ideální rostlina pro zemědělskou půdu nevyužívanou k pěstování potravinářských plodin.
Prohibice psychoaktivního konopí má velmi negativní dopad na rozvoj pěstování legálního technického konopí (speciálně vyšlechtěné odrůd s obsahem do 0,2% THC). Zemědělci se bojí je pěstovat kvůli problémům s policií či se zloději, kteří si je pletou s psychoaktivními odrůdami. Technické konopí navíc není z technologických důvodů vhodné pro výrobu některých konopných produktů, jako jsou třeba esenciální oleje pro potravinářský a kosmetický průmysl. Navíc rostliny technického konopí mají tendenci vracet se k původnímu stavu a po několika generacích překročí uměle snížený obsah THC nad normu. Zemědělec tedy nemůže spoléhat na vlastní osivo a musí kupovat certifikovaná semena, která jsou značně drahá.
Politický dopad dekriminalizace
Dekriminalizace konopí by zajistila sympatie velké většiny mladých lidí, kteří i když je sami neužívají, mají k němu obvykle pozitivní přístup. Pokud by byla doprovázena příslušnou osvětou ohledně jeho léčebného využití, zaujala by k němu kladný přístup i značná část starší generace, která by v něm našla levný a účinný prostředek na léčení celé řady nemocí, jimiž v pokročilejším věku často trpí. Terapeutické dávky konopí jsou často velmi malé, nebo je možno je používat zevně ve formě mastí 6 či tinktur, takže ani nedochází k psychoaktivnímu efektu, který by mohl starší lidi od jeho použití odradit.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že na národní úrovni je možno požadovat jen dekriminalizaci konopí, nikoliv jeho legalizaci. Požadovaný rozsah této dekriminalizace může jít od práva na pěstování a držení pro osobní spotřebu a léčebné účely až po státem regulovaný systém pěstování a prodeje konopí. Příkladem takového přístupu může být návrh nového protidrogového zákona ve Švýcarsku 3 , který bude v příštím roce předmětem celonárodního referenda. Zákon zavádí depenalizaci psychoaktivního konopí používaného jako droga a klade důraz na preventivní opatření namířená proti banalizaci užívání konopí a především na prevenci jeho konzumace nedospělou mládeží tím, že zlikviduje černý trh s touto drogou. Návrh zákona dává federální vládě prostor k regulaci počtu výrobců a obchodů s psychoaktivním konopím a s výrobky z něj. Podle názoru švýcarských zákonodárců umírněné užívání konopí neohrožuje zdraví dospělé populace více než konzumace ostatních zákonem povolených látek.