První česká prodejna semen léčivého konopí

První česká prodejna semen léčivého konopí

 

 

Reportáž o pacientech léčících se konopím

PODÍVEJTE SE NA FOKUS ČT24 O KONOPÍ A MÉ KONOPNÉ MASTI

Bushka Bryndová - Curriculum Vitae

Osvědčení o práci Bushky Bryndové na Evropské komisi

Odborné vyjádření Centra adiktologie ve věci mého trestního stíhání

 

1955 - ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS - TOM. VI.

MONOGRAFIE TÝMU PROF. JANA KABELÍKA O STUDIU ÚČINKŮ KONOPÍ

 

Isolace dalších látek z listí indického konopí cannabis sativa L.

gb vlajka

ZD. KREJČÍ a F. ŠANTAVÝ

PŔEDBĚŹNÉ SDÉLENÍ

V minulých dvou desetiletích byl obrácen zřetel také k isolaci a toxikologii obsahových látek z rostliny Cannabis sativa a zvláště její varianty indica. Byly isolovány tyto látky: cannabinol, cannabidiol, tetrahydrocannabinol, quebrachitol (1 - inositolmonomethylether ), p-cymol, humulen (alfa-caryofylen) tzv. cannabol fenolitického charakteru, který skýtá dobře krystalisující ester chloridem kyseliny azobenzenkarbonové a blíže neidentifikovaný, opticky aktivní materiál etherické povahy. Z jednotlivých částí rostliny byla mimo to isolována řada méně významných látek, souborně snesených ve Wehmerově kompendiu. Změna v obsahu přítomného karotenu v Cannabis sativa byla studována Lebedevem.

O značně velkém kyselém podílu (10 - 20 %) při isolaci cannabinolu z hašiše, opojné to látky isolované z indického konopí, se sice zmiňují dvě práce, avšak žádná z nich se isolací obsahových látek této frakce dále neobírá. Práce Bergelova jen uvádí, že se jedná o vyšší mastné kyseliny.

Z dosud isolovaných a identifikovaných látek se farmakologicky zajímavými ukázaly cannabinol (III), cannabidiol (I) a tetrahydrocannabinol (II); látky byly již dokonce připraveny uměle a přísluší jim tyto vzorce (17 a-e, 18a-c, 19a-c):

Cannabidiol (I), tetrahydrocannabinol (II), cannabinol (III)

Výrobní postup byl přihlášen k patentování.

V poslední době byla znovu věnována pozornost obsahovým látkám listů Cannabis sativa, var. indica, u nás vypěstované a jeden z nás (Zd. K.) zjistil značné antibiotické vlastnosti surového ethylalkoholického extraktu proti řadě pathogenních a nepathogenních mikroorganismů. Jeho nález byl potvrzen v klinické praxi Soldánem.

Při pokusech isolovati tuto biologicky aktivní látku jsme získali v krystalickém stavu pouze kyselinu, jež byla isolována jako její diacetylderivát o b. t. 80-100/127-128°, [ a ] 18 D = - 71° ± 4° (c = 0, 671 v chloroformu) se dvěma hydrogenovatelnými dvojnými vazbami. Získané analytické hodnoty nejlépe souhlasí s formulí C 25H 32O 6 , méně souhlasí s formulí C 26H 34O 6. Extinkční křivka, pořízená v UF-oblasti, vykazuzje inflexi při 270 mµ (log e = 3,0 pro mol váhu 428), čímž tedy plně připomíná extinkční křivky canabinnolových derivátů.

Isolovaný acetylderivát kyseliny je podle těchto svých vlastností nejpravděpodobněji homologickým členem již dříve isolovaného cannabinolu (III), cannabidiolu (I) nebo tetrahydrocannabinolu (II) a přísluší mu jedna z těchto forem:

Biologicky účinná kyselina byla nazvána kyselinou kanabidiolovou.

Její štěpení v p-cymen a v kyselinu 1,3- dihydroxy-5-n-propionovou, složky, které určí definitivní sumární vzorec, bude provedeno po získání většího množství výchozího materiálu.

Po isolaci kyseliny kanabidiolové zůstává neutrální acetylovaný, pravděpodobně fenolitický, dosud nekrystalisující zbytek, který taktéž vykazuje antibakterielní vlastnosti.

Mimo tuto základní biologicky účinnou kyselinu se nám podařilo isolovati z popsaného materiálu další kyselinu, která však biologicky účinná není. Kyselina má b. t. 133° a pravděpodobný sumární vzorec C 18H 16O 4. Předběžně je označena jako kyselina II. A konečně z neutrálního podílu byla isolována látka, která je pravděpodobně alkoholem o b. t. 59°a parafin (b. t. 58°).

Obr. č. 1 - Extinkční křivka acetylderivátu kyseliny kannabidiolové ...

 

Obr. č. 1

Extinkční křivka acetylderivátu kyseliny kannabidiolové (A) v UF-světle. 4,91 mg látky rozpuštěno v 10 ml ethanolu. Beckmannův spektrometr, model DU. Pro názornost převzaty z literatury 22 křivky cannabinoldimethyletheru (B) a dihydrocannabinoldimethyletheru C).

Obr. č. 2 - Infračervené spektrum acetylderivátu kyseliny kanabidiolové v nujolu.

 

Obr. č. 2

Infračervené spektrum acetylderivátu kyseliny kanabidiolové v nujolu.

Obr. č. 3 - Srovnání inhibičních účinků kyselé a fenolické části  IECi in vitro (masopeptonový agar) na inokulovaného stafylokoka.

Obr. č. 3

Srovnání inhibičních účinků kyselé a fenolické části  IECi in vitro (masopeptonový agar) na inokulovaného stafylokoka.
1. Acetylovaná a isolovaná kyselá část, ze které krystaluje kys. kannabidiolová.
2. Acetylovaný fenolický zbytek.

EXPERIMENTÁLNÍ ĆÁST

Body tání byly určeny na Koflerově bločku a jsou korigovány. Mezní chyba do 200° ± 2°, nad 200° ± 3°. Všechny destilace byly prováděny z vodní lázně redukovaným vakuem při 35°. Jednotlivé roztoky byly sušeny bezv. Na 2SO 4.

 

Příprava extraktu

Pokus A. 800 g sušených listů drogy Cannabis sativa, var. indica, vypěstovaných prof Dr. J. Kabelíkem ve Velkých Losinách na Moravě, nadm. výška 450 m, bylo extrahováno celkem 17 l čistého alkoholu. Získaný ethanolický extrakt byl zahuštěn ve zredukovaném vakuu z vodní lázně 35° teplé. Získaný olejovitý odparek byl rozpuštěn ve směsi, skládající se z 1 l dest. vody a 2 l petroletheru, a přenesen do dělicí nálevky. Vodná část byla promyta postupně etherem, chloroformem a směsí ethanol-chloroformu (1:2). Biologické testy (viz tabulku) ukázaly, že antibakterielně účinné látky se nacházejí pouze v frakci petroletherové, nepatrně ještě ve frakci etherické.

 

Výtěžek

Biol. aktivita

Frakce petroltherová

59 g

+++

Frakce etherická

0,6 g

+

Frakce chloroformová

0,2 g

-

Frakce ethanol-chloroformová

0,05 g

-

Vodný roztok

6,3 g

-

  Petroletherický extrakt byl dále promýván v dělicích nálevkách postupně po 200 ml 2 % HCl, vody, 2 % NaOH a znovu 3 x vodou. Z roztoku kyseliny solné se nepodařilo ničeho isolovat. Značné množství látky však přecházelo do zředěného louhu, jehož basicita byla během pokusu pečlivě kontrolována. Zředěný roztok louhu, do kterého přešly látky kyselé povahy, byl dále čištěn protřepáváním petroletherem. Po okyselení zředěnou kyselinou solnou vypadla odtud bílá klkovitá hmota, dobře rozpustná v etheru. Výtěžek 7,88 g nahnědlé, sklovité hmoty, kterou se nepodařilo vykrystalovati z běžných rozpouštědel a která, jak se ukázalo, je zodpovědna za antibakterielní vlastnosti alkoholického extraktu z listí konopí.

Pokus B. 970 g listí z konopí z r. 1952 bylo extrahováno ethanolem. Po vakuovém oddestilování ethanolu byl odparek smíchán s 500 ml 2 % NaOH a s 1l petroletheru. Roztok NaOH byl pak nahrazen 200 ml taktéž 2 % NaOH a nakonec stejným množstvím vody. Tyto alkalicko-vodné frakce byly promyty v dalších dělicích nálevkách dvakrát po 1 l petroletheru.

Prvý alkalický extrakt byl nahnědlý, čirý, zatím co roztok druhý obsahoval spousty mikrokrystalické látky, která se udržovala na rozhraní mezi vodou a petroletherovou vrstvou. Tato hmota byla proto oddělena centrifugací. Tyto extrakty byly nasyceny CO2 a vytřepány etherem, do kterého měly přejít pouze látky fenolitického charakteru. Vodný zbytek, obsahující kyseliny, byl okyselen a znovu vytřepán etherem.

Sodná sůl byla rozložena kyselinou sírovou, vytřepána etherem, ze kterého snadno krystaluje a sublimována při 100 - 130°/1 mm Hg. Látka byla označena jako kyselina II a taje po sublimaci a následné krystalisaci z etheru a petroletheru při 132 - 134°. Tatáž látka získána také extrakcí etherem roztoku, nas. pom. CO2. Látka nevykazuje žádnou biologickou (antibakterielní) aktivitu.

Pro C18H16O4 (296,31) vypočteno: C

72,98 % H

5,44 % N.E.

148,1

nalezeno: C

73,23 % H

5,64 % N.E.

148,3

73,35

5,68

148,0

Pokus C. 1.000 g listí konopí, sbíraného 1954 a taktéž vypěstovaného ve Velkých Losinách, bylo zpracováno jednak postupem uvedeným v pokuse A a stejné množství (1 kg) bylo extrahováno za chladu benzenem, a to v perrolátoru, celkem 6 l. Benzenový roztok byl zahuštěn ve zredukovaném vakuu na objem 1 l, který byl vytřepán zředěným roztokem louhu, jenž po okyselení má poskytnout biologicky aktivní kyselinu.

Pokus D. 1 kg listí konopí z r. 1953 bylo extrahováno petroletherem a petroletherický extrakt byl zahušťován na koloně. Zbytek byl přeháněn vodní parou, se kterou přecházela příjemně vonící silice, jenž nebyla prozatím dále analysována. Tuto silici bylo možno koncentrovat vyjmutím do etheru.

 

Zpracování neutrální, biologicky neúčinné části

Jelikož nebylo možno běžnou chromatografií na Al2O3 získat žádnou krystalickou látku z neutrálního petroletherického zbytku, byl tento hydrolysován alkoholickým louhem v dusíkové atmosféře a alkalický roztok byl vyjmut etherem. Tato neutrální část byla podrobena nové chromatografii na Al2O3 a tu již s petroletherem přecházela látka, která po rekrystalisaci z petroletheru skýtala b. t. 58°. S etherem odcházela látka o b. t. 65°. Prvá látka jest parafin, druhá látka jest dosud blíže neidentifikovaný alkohol, který však nevykazuje žádných antibakterielních vlastností.

Analysa alkoholu: C 73,85 %,

H 12,01 %,

H 0,48 %.

 

Zpracování etherického extraktu, obsahujícího biologicky aktivní kyselé součásti konopí

Poněvadž se nám nepodařilo právě popsaný etherický kyselý extrakt (7,88 g) přivésti ke krystalizaci z běžných rozpustidel, bylo celé množství acetylováno pomocí 50 ml anhydridu kyseliny octové a 3 g bezvodého octanu draselného. Po 2 hod. zahřívání na vodní lázni byl nezreagovavší anhydrid vakuově oddestilován a zbytek po rozpuštění v etheru proprán postupně vodou, 5 % roztokem sody a znovu vodou. V takto přečištěné etherické části zůstalo 5,05 g neutrální hmoty, před acetylací pravděpodobně čistě fenolytického charakteru. Tato acetylovaná původně fenolytická hmota si podržuje část antibakterielních vlastností a její zpracování bude předmětem další práce.

Etherem přečištěný sodný roztok byl okyselen zředěnou kyselinou sírovou a vypadlá bílá hmota vyjmuta do etheru. Získáno 3,1 g nažloutlé sklovité hmoty, která dlouhodobým stáním krystaluje. Látka velmi dobře krystaluje ze směsi octan ethylnatý a petrolether v bezbarvých jehlicích dvojitého bodu tání 80-100/127-128°, [ a ] 18D = -71° ± 4° (c=0,671 v chloroformu). Látka poprvé krystalovala po půlročním stání v lednici při mínus 3°. Další krystalisace probíhaly již rychle po naočkování.

Látka je velmi dobře rozpustná v methanolu, ethanolu, etheru, chloroformu a ve zředěném amoniaku, odkud vypadává po okyselení jako bílá amorfní hmota. Je dobře rozpustná ve zředěném Na2CO3, odkud také vypadává po okyselení. Prakticky nerozpustná je ve vodě. S konc. kys. sírovou dává růžové zbarvení. Reakce s tetranitromethanem positivní.

Pro C25H32O6 (428,51)

vypočteno:

C 70,07

H 7,54

- COCH3 20,1

- COOH 10,75%

Pro C26H34O6 (442,53)

vypočteno:

C 70,56

H 7,74

- COCH3 19,5

- COOH 10,18 %

nalezeno:

C 70,26

H 7,69

- COCH3 22,47

- COOH 10,04 %

70,17

7,58

21,85

9,96 %

70,01

7,55

Aktivního vodíku nalezeno 0,35%. Síra, dusík a methoxyl nebyly nalezeny.

Pozn. k analysám acetylů: při zmýdelňování kyselinou sírovou, násl. zředění a restilaci sublimovala látka. Zmýdelňování proto prováděno 8 hod. povařením s alkoholickým louhem.

 

Zmýdelnění acetylované kyseliny kanabidiolové

300 mg krystalické látky bylo rozpuštěno v 5 ml methanolu, přidán 1 ml nasyceného methanolického NaOH a na vodní lázni zahříváno pod zpětným chladičem 2 hodiny. Poté byl methanol vakuově oddestilován, zbytek rozpuštěn ve vodě (vznikla těžce rozpustná sodná sůl), okyselen a vyjmut etherem. Látku se však nepodařilo vykrystalovati z běžných rozpouštědel.

 

Hydrogenace acetylovaného produktu kys. kanabidiolové

401,3 mg výše popsané acetylované látky bylo hydrogenováno za použití 41,78 mg Adams-Shrinerova katalysátoru v methanolu. Hydrogenace probíhala velmi rychle a byla ukončena prakticky za 45 min. Spotřeba vodíku (přepočteno na vo rovná se 39,4 ml). Theorie pro 2 dvojné vazby a C26H34O6 rovná se 40,6 ml.

Látka krystaluje z etheru a petroletheru v bezbarvých jehličkách b. t. 148-150°, [ a ] 18D = -22° ± 4° (c = 0,76 v chloroformu).

Pro C25H36O6 (432,54)

vypočteno:

C 69,42 %

H 8,39 %

Pro C25H38O6 (434,55)

vypočteno:

C 69,09 %

H 8,81 %

nalezeno:

C 70,05 %

H 8,67 %

Molekulární váha, stanovená Rastovou methodou, dávala hodnotu 430 ± 15.

 

Působení kyseliny perftalové na acetylderivát kys. kanabidiolové.

500 mg acetyderivátu kys. kanabidiolové bylo smícháno s 1.500 mg kyseliny monoperftalové ve 100 ml etheru. Po 36 hod. oxydace byla titračně zjištěna spotřeba kyseliny perftalové, což odpovídalo 2,46 F.

Oxydační produkt byl dále zpracován obvyklým způsobem, avšak nepodařilo se jej prozatím přiměti ke krystalisaci z běžných rozpustidel.

Analysy byly zhotoveny v analytických laboratořích Výzkumného ústavu organickcých synthes v Pardubicích-Rybitví (vedoucí doc. Dr. J. Jureček a Dr. J. Večeřa), v analytickém oddělení Ústavu organické chemie ČSAV v Praze a u Dr. Peiskera v Brucku (Rakousko). V ústavu org. chem. ČSAV byly zhotoveny UF - a IČ -spektra. Všem co nejsrdečněji děkujeme.

SOUHRN

Bylo zjištěno, že antibakterielní látky listí konopí ( Cannabis sativa L., varieta indica) mají kyselý charakter. Na základě toho byla isolována v podobě svého acetylderivátu kyselina, která má zachovány antibakterielní vlastnosti vůči některým bakterielním kmenům. Acetylderivát kyseliny b. t. 80-100/127-128°, [ a ] 18D -71° ± 4° (v chloroformu), pravděpodobný sumární vzorec C26H32O6 nebo C26H34O6 se dvěma acetylskupinami, dvěma hydrogenovatelnými dvojnými vazbami, jednou karboxylovou skupinou a jedním aromatickým jádrem. Tím se tato látka podobá již dříve isolovanému cannabidiolu a byla proto nazvána kyselinou kannabidiolovou. Zvláště hydrogenovaná látka je velmi dobře krystalovatelná.

Mimo tuto biologicky aktivní kyselinu byla isolována další látka kyselé povahy o b. t. 133°, která však biologicky aktivní není, a konečně byl isolován parafin o b. t. 58° a alkohol o b. t. 59-60°.

LITERATURA

Z farmakologického ústavu lékařské fakulty Palackého university v Olomouci. Přednosta: MUDr. J. Lenfeld

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ ] [ ÚVOD ] [ DĚJINNÝ PŘEHLED ]

ANTIBAKTERIÁLNÍ ÚČIN ] [ ISOLACE DALŠÍCH LÁTEK ] [ FARMAKODYNAMICKÝ ÚČINEK ]

THERAPEUTICKÉ VÝSLEDKY VE STOMATOLOGII ] [ KONSERVAČNÍ STOMATOLOGIE ]

ÚČIN V OTORHINOLARYNGOLOGII ] [ LÉČENÍ CHRONICKÝCH ZÁNĚTU STŔEDOUŠNÍCH ]

LÉČBA SPECIFICKÝCH PÍŠTĚLÍ ] [ KONOPNÉ SEMENO V THERAPII TBC ]

KONOPÍ JAKO LÉK (shrnutí) ] [ DISKUSE K REFERÁTŮM ]