Cannabis indica při léčení chronických zánětů středoušních

JOSEF NAVRÁTIL

Diskusní příspěvek

V poslední době se používá na léčení chronických zánětů středoušních ponejvíce antibiotik,která se velmi často aplikují lokálně a´t už v různých roztocích nebo prášcích. Úspěchy a výhody tohoto léčení nejlépe může zhodnotit zkušený otolog, který nejlépe ví, jak byla svízelná therapie tvrdošíjných chronických zánětů středoušních, kolik úsilí musel vynaložit a kolik trpělivosti nejen lékaře, ale i pacienta vyžadovalo léčení tohoto onemocnění.

Léčení chronických otitid trvalo několik týdnů, jindy měsíce i roky. Dnes je snaha zavésti do therapie chronických otitid ta nejúčinnější antibiotika, aby se tak mohl nemocný vrátit v nejkratší době do zaměstnání a aby byl uchráněn všech nebezpečných komplikací. Při daných therapeutických možnostech musí dbát otolog též hlavně o to, aby zachoval co nejlepší funkci, t.j. sluch.

Zmíníme se jen krátce o této nové therapii.

Heimendinger a Lafon 1 používají při léčení chronických zánětů středoušních tarramycin a chloromycetin ve fysiologickém roztoku. V čerstvě připraveném vlažném roztoku namáčejí vatu a vkládají na několik hodin až 12krát denně do ucha.

Rutter a Ballantyn 4 dosáhli nejlepších výsledků po insuflaci terramycinu v prášku do středouší.

Kusák 2 zaznamenal pěkné výsledky po aplikaci směsi penicilinu, streptomycinu a sulfathiazolu v 2% tyloze.

Na naší klinice léčíme v poslední době úspěšně chronické záněty středoušní roztokem terramycinu v glycerinu a fysiologickém roztoku (terramycin 3,0, glycerin 80,0, fysiol. roztok 20,0). Při lokálním léčení našich nemocných terramycinem - máme jich dosud přes 150 - jsme si mohli často ověřit známou skutečnost, že citlivost mikroba na antibiotika in vitro neodpovídá citlivosti in vivo.Daleko vážnější však bylo poznání, že nastala-li recidiva zánětu středoušního u nemocných, kteří již byli léčeni lokálně terramycinem, nenastalo žádné zlepšení po druhém léčení terramycinem, i když se třeba jednalo o odlišného mikroba, in vitro citlivého na terramycin.

Proto jsme uvítali nové lokální antibiotikum - isolovaný extrakt z Cannabis indica - a začali jsme je zkoušet u chronických zánětů středoušních.

Dosud jsme takto léčili celkem 22 nemocných - 9 mužů a 13 žen. Hospitalisovaných bylo 18, ambulantních 4. Z nich 15 nemocných trpělo jednostranným chronickým zánětem středoušním, 3 oboustranným a u 4 nemocných jsme aplikovali Cannabis do potrepanační rány po antrotomii. Z 18 nemocných s chronickým zánětem středoušním bylo již 15 léčeno terramycinem, 3 nebyli dosud léčeni žádnými antibiotiky, 4 nemocní s antrotomií byli všichni léčeni antibiotiky.

Bakterielní flora u poloviny nemocných byla smíšená. Nejčastější bakteriologický nález byl: mikrococcus catharalis 7krát, escherichia coli, staphylococcus pyogenes aureus, streptococcus alfa haemol. 4krát, kvasinky, proteus vulgaris, stafylococcus albus, pseudomonas aeruginosa 3krát, Neiseria 2krát, tyčky gram + 1krát.

U 17 nemocných byla mikrobielní flora citlivá na Cannabis, u 5 necitlivá.Citlivost se pohybovala od 1 mm do 14 mm dvorce v modifikované oxfordské methodě.Nejkratší doba léčení u našich nemocných byla 2 dny, nejdelší dosud 23 dnů. U 5 nemocných, u kterých se jednalo o mikroba necitlivého na Cannabis, nenastalo ve 3 případech žádné zlrpšení, u 2 nepatrné. U 13 nemocných s chronickým zánětem středoušním nastalo zlepšení: hnisavá sekrece se zmenšila obyčejně 3. - 4. den léčení, středouší zůstávalo jen zarudlé, zavlhlé. Tento stav nám dosud trvá. U 4 nemocných se sekrecí z jizvy za uchem po trepanaci nastalo v krátké době zhojení po instalaci Cannabis do rány. 3 nemocní však byli současně léčeni penicilinem a streptomycinem, takže výsledek nelze přesně zhodnotit.

Při léčení jsme postupovali obdobně jako při léčení terramycinem. Ucho jsme řádně vypláchli 1%o roztokem rivanolu, vysušili vatovou štětičkou a potom nakapali asi 5 kapek 1 % alkoholického extraktu z Cannabis, jak nám jej připravil as. Dr. Krejčí. Potom ležel nemocný 2 hodiny na zdravém uchu. Takto jsme postupovali 2krát až 3krát denně. Když ustala velká hnisavá sekrece, zaprašovali jsme ucho práškem Cannabis v 5 % kys. borité.

SOUHRN

Zkoušeli jsme Cannabis indica u 18 nemocných s chronickým zánětem středoušním a u 4 nemocných v ráně po antrotomii. Ve 13 případech u chronických otitid nastalo podstatné zlepšení. Naše zkušensti jsou zatím příliš krátkodobé - jen 3 týdny. Bude nutno zkoušet Cannabis s vehikuly dalšími, vhodnějšími, postupně v dostatečné míře antibiotikum uvolňujícími.

LITERATURA

HEIMENDINGER E., LAFON J., Exc. med. XI, 6, 225 (1953).
KUSÁK VL., Ćs. Otolafyng. I., 2, 57 (1952).
NAVRÁTIL J., Prakt. lék. 35, 3 (1955)
RUTTER P., BALLANTYNE J.,Exc. med. XI, 6, 263 (1953)

Z orthopedického oddělení OÚNZ v Zábřeze.

Přednosta: MUDr. J. Nekuda.

[ PŘEHLED DOKUMENTŮ ] [ ÚVOD ] [ DĚJINNÝ PŘEHLED ]

[ ANTIBAKTERIÁLNÍ ÚČIN ] [ ISOLACE DALŠÍCH LÁTEK ] [ FARMAKODYNAMICKÝ ÚČINEK ]

[ THERAPEUTICKÉ VÝSLEDKY VE STOMATOLOGII ] [ KONSERVAČNÍ STOMATOLOGIE ]

[ ÚČIN V OTORHINOLARYNGOLOGII ] [ LÉČENÍ CHRONICKÝCH ZÁNĚTU STŔEDOUŠNÍCH ]

[ LÉČBA SPECIFICKÝCH PÍŠTĚLÍ ] [ KONOPNÉ SEMENO V THERAPII TBC ]

[ KONOPÍ JAKO LÉK (shrnutí) ] [ DISKUSE K REFERÁTŮM ]