První česká prodejna semen léčivého konopí
V otázce marihuany často (nejen u nás) dochází k tomu, že důležitá rozhodnutí jsou činěna na základě mylných informací - mýtů o marihuaně, šířených v médiích i v různých vládních materiálech. Autoři knihy, ze které z velké části vycházím - "Marihuana - mýty a fakta" (Marihuana Myths, Marihuana Facts, Lynn Zimmerová a John P. Morgan) vydané výzkumným ústavem The Lindesmith Center v roce 1997, systematicky a důkladně probírají jeden takový mýtus za druhým a vysvětlují jejich mylnost ve světle posledních vědeckých výzkumů.
Mýtus:
Holandská legislativní úprava, která umožňuje volný nákup, prodej a
užívání marihuany, vyvolala zvýšení počtu jejích uživatelů, zvlášť
mezi mládeží.
Fakta:
Holandská drogová politika je ta nejméně represívní v Evropě. Již po
více než dvacet let si Holanďané nad 18 let smějí kupovat a užívat
cannabis (marihuanu a hašiš) ve státem povolených coffee-shopech. Tento přístup
však nevyvolal žádné dramatické zvýšení užívání cannabisu. Procenta
užívání marihuany v USA a Holandsku jsou pro většinu věkových kategorií
uživatelů obdobná. Avšak v případě mladších dospívajících je toto
procento v USA dvojnásobné. Holandští občané ve své většině podporují
současný přístup k užívání cannabisu, který je spíš považován za
normální, než dramatizován.
Mýtus:
Marihuana při delším užívání trvale poškozuje strukturu a funkci
mozku, způsobuje ztrátu paměti, rozklad osobnosti, snižuje výkonnost a
schopnost poznávat.
Fakta:
V současnosti neexistuje jediný lékařský pokus, který by prokázal jakékoliv
poškození mozku způsobené marihuanou u člověka, a to ani v případě
dlouhodobého užívání silných dávek. Jedna dřívější studie tvrdila,
že bylo nalezeno poškození mozku u opic rhesus poté, co byly po dobu 6 měsíců
vystavovány vysokým koncentracím marihuanového kouře. Pozdější výzkumy
provedené s použitím přesnější metodiky neprokázaly žádné poškození
mozku u opic, které během jednoho roku denně inhalovaly množství kouře
odpovídající 4-5 marihuanovým cigaretám. Tvrzení o tom, že marihuana zabíjí
mozkové buňky, se zakládá na spekulativním výsledku výzkumu starého čtvrt
století, který od té doby nikdy nebyl potvrzen dalšími vědeckými výzkumy
provedenými v této oblasti.
Mýtus:
Marihuana své uživatele činí pasivními, apatickými a bez zájmu o
budoucnost. Studenti, kteří užívají marihuanu, začnou mít špatné
studijní výsledky, a zaměstnanci pod jejím vlivem mají špatnou výkonnost.
Fakta:
Po celých posledních dvacet let se vědci pokoušeli prokázat, že
marihuana způsobuje amotivační syndrom a nepodařilo se jim to. Od lidí, kteří
jsou intoxikovaní trvale a bez ohledu na to, jakou drogou, se samozřejmě nedá
očekávat, že budou produktivní. Marihuana však nemá žádné specifické působení
na ztrátu motivace či ambicí. Během výzkumů v laboratorních podmínkách
se zjistilo, že pokusné osoby, kterým byly podávány i silné dávky
marihuany během několika dní až týdnů, nevykazují žádné snížení
motivace k práci či výkonnosti. Naopak, zjistilo se, že dospělí uživatelé
dosahují vyšších mezd než ti, co marihuanu neužívají. Vysokoškoláci,
kteří užívají marihuanu, mívají stejné výsledky jako neuživatelé. U
středoškoláků je užívání silných dávek marihuany spojováno s neúspěchem
ve studiu, avšak obvykle marihuana následuje až po učebním neúspěchu.
Mýtus:
Lidé pod vlivem marihuany nejsou schopni racionálně a inteligentně
myslet. Chronické užívání marihuany způsobuje duševní poškození.
Fakta:
Marihuana způsobuje okamžité, dočasné změny v myšlení, vnímání a
zpracování informací. Poznávací proces, který je nejzřetelněji ovlivněn
marihuanou, je krátkodobá paměť. Při laboratorních pokusech se zjistilo,
že osoby pod vlivem marihuany si bez problémů dokáží vzpomenout na věci,
které se naučily dříve. Činí jim však problém učit se nové poznatky a
zapamatovat si je. Toto snížení schopností je však omezeno jen na dobu
intoxikace. Neexistuje ani žádný přesvědčivý důkaz o tom, že dlouhodobé
užívání silných dávek marihuany trvale poškozuje paměť či jinak ovlivňuje
poznávací funkce.
Mýtus:
Dokonce i občasné užívání marihuany u dospívajících může mít za
následek psychologické škody. Pod vlivem marihuany se uživatelé chovají
iracionálně a často se projevují náladově a nevyzpytatelně.
Fakta:
Neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by marihuana způsobovala
nějaké psychologické či duševní poškození u dospívajících nebo dospělých.
U některých uživatelů marihuany může dojít k nepříjemným pocitům po přijmutí
marihuany v potravě - od pocitu paniky až k pocitům úzkosti, paranoi. Takové
pocity mohou nezkušeného uživatele i vyděsit, ale jsou jen dočasné. Při
velmi vysokých dávkách může intoxikace marihuanou způsobit dočasnou psychózu.
K tomu však dochází jen velmi zřídka a spíš v případech, kdy je
marihuana požita v potravě a nikoliv při kouření. Marihuana nezpůsobuje žádné
hluboké změny v lidském chování.
![]()
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK NAHORU DALŠÍ ČLÁNEK