Nové stránky websitu

LEONARD PELTIER

Nový český web o Leonardu Peltierovi

Milost na dosah?

English version

Překlad článku Petera Worthingtona v ToRonto Sun z 15.11.2000

Peter Worthington je předním žurnalistou kanadského listu Toronto Sun.

V den prezidentských voleb dne 7. listopadu se president Bill Clinton zavázal, že osobně posoudí případ Leonarda Peltiera v souvislosti s možným udělením milosti "během posledních 10 týdnů mandátu, až bude po volbách".

Slíbil to Amy Goodmanové v rozhlasovém pořadu Democracy Now, který přebírá mnoho stanic v USA.

Je to zatím nejvíce povzbudivý signál, že Peltier by mohl získat milost poté, co byl shledán vinným ze smrti dvou agentů FBI v roce 1975 během divoké místní války v indiánské rezervaci Pine Ridge v Jižní Dakotě, blízko Wounded Knee. Clinton, který se snažil získat hlasy na podporu Ala Gorea řekl reportérce Goodmanové, že v otázce Peltierovy milosti ještě neučinil rozhodnutí, které by "mohl oznámit," ale prohlásil, že se případem bude zabývat a "pokusí se udělat to, co bude považovat za správné".

DŮLEŽITOST

Řekl, že případ je pro mnoho lidí důležitý a že "jim dluží poctivé zvážení případu". Také prohlásil, že uváží to, co říkají odpůrci milosti a "rozhodne tak či onak" ještě před inaugurací nového prezidenta.

Vyložte si to jak chcete, ale jen samotný fakt, že Clinton se k případu vůbec vyjádřil dodalo Peltierovým příznivcům velký optimismus - a FBI se stala nervózní.

Ještě před volbami rostla euforie v řadách Peltierovy obhajoby (LPDC) a jeho příznivců po celém světě a naděje, že "něco velkého, něco dobrého" se stane v době mezi zvolením nového prezidenta a jeho lednovou inaugurací.

Pár týdnů před americkými volbami došlo k významnému posunu v případu: Myrtle Poor Bear, Indiánka, jejíž místopřísežná prohlášení umožnila Peltierovo vydání z Kanady před americký soud, přijela do Toronta a nejenže odvolala svá tvrzení v dotyčných prohlášeních, ale navíc odpřisáhla, že FBI ji držela devět měsíců následujících smrt dvou agentů v nucené izolaci od světa.

HROZBY

Svědčila, že agenti FBI jí vyhrožovali a zastrašovali ji až nakonec podepsala (bez čtení) tři různé a v mnohém si odporující místopřísežná prohlášení o tom, že byla Peltierovým děvčetem a že ho viděla, jak 26. června 1975 ve Wounded Knee zabil agenty Rona Williamse a Jacka Colera.

Ukázalo se, že nikdy v životě na dotyčném místě nebyla a v inkriminované době se nacházela doma 75 km daleko a prala prádlo (její setra Elaine jí to pod přísahou potvrdila) a že nebyla Peltierovým děvčetem a dokonce, že ho nikdy ani neviděla.

Pod přísahou vypověděla, že agenti FBI místopřísežná prohlášení napsali sami, nenechali jí je ani přečíst a řekli jí, že když je nepodepíše, tak bude zavražděna.

Odvolala svá místopřísežná prohlášení již v době Peltierova soudu, ale soudce tehdy zakázal, aby porota její svědectví vyslechla. Takže její svědectví nebylo nikdy žádnou porotou vyslechnuto. Až dosud její svědectví nikdy oficiálně nevyslechl ani žádný soud.

Poor Bear, které bylo v době zmíněných událostí 22 let, měla vážné psychické problémy a problémy s pitím a FBI ji použila jen k vydání Peltiera z Kanady. Pak jim už nebyla užitečná. Kanadská ministryně spravedlnosti Anne McClellanová před nedávnem ještě tvrdila, že Peltierovo vydání provedené na základě křivopřísežných prohlášení bylo správné a v pořádku - na rozdíl od názoru bývalého generálního prokurátora Warrena Allmanda, který je přesvědčen, že justiční systém Peltiera zneužil a jeho případ zmanipuloval.

V sedmdesátých letech jsem se domníval, že Peltier byl vinen a v tomto smyslu jsem i psal své články. Od té doby jsem se blíže seznámil s jeho případem a věřím tomu, že byl falešně obviněn. Třikrát jsem tohoto odžibwe-siouxského Indiána, který si dnes odpykává 25. rok z dvou po sobě jdoucích doživotních trestů, navštívil ve federální věznici v Leavenworthu (stát Kansas).

Během třech let nepokojů v Pine Ridge došlo k 200 přestřelkám a k 60 nevyřešeným úmrtím zastřelením.

Mnoho lidí Peltiera považuje za obětního beránka - severoamerického Nelsona Mandelu, vyrovnaného a důstojného člověka. Dokonce i FBI mezitím přiznala, že vlastně neví, kdo ve skutečnosti ty dva agenty zabil.

Peltierův případ byl již od začátku až groteskně manipulovaný. Snad každá špatnost, jaké je justiční systém schopen, byla použita proti němu. Několik soudců se později vyjádřilo, že spravedlnost (nemluvě o právu) byla zneužita.

ZPROŠTĚNÍ VINY

Dva Indiáni, kteří byli původně obžalováni z vraždy agentů FBI byli osvobozeni na základě nedostatku důkazů.

Poor Bear a její sestra Elaine pod přísahou svědčily před soudcem québeckého odvolacího soudu Fredem Kaufmanem při slyšeních souvisejících s prošetřováním Peltierova vydání do USA. Vyslýchal ji Michael Code, bývalý náměstek generálního prokurátora Ontaria a bývalého federálního prokurátora Scotta Stantona. Videozáznam jejího svědectví (a pokud možno i vyjádření soudce Kaufmana) bude předán jak kanadské vládě, tak i prezidentu Clintonovi jako součást žádosti o Peltierovo osvobození.

Neobvyklé slyšení koordinovala Dianne Martinová, profesorka na právní fakultě Osgoode Hall a členka LPDC, v jehož čele jsou v Torontu Frank a Anne Dreaverovi.

Myrtle Poor Bear ve chvílemi přerývaném a emocionálním svědectví vyprávěla, jak ji agenti Dave Price a Bill Wood drželi v izolaci po devět měsíců, vozili ji na místo, kde došlo k přestřelce, učili ji, co má říkat a přesvědčovali ji, že na místě zločinu ji viděli očití svědci.

Řekli jí, že pokud ji nebudou ochraňovat, tak ji Hnutí amerických Indiánů (AIM) zabije, a že když s nimi nebude spolupracovat a nepodepíše místopřísežná prohlášení, tak ji obviní ze spiknutí a dostane 15 let.

Myrtle podepsala tři prohlášení sepsaná FBI, v prvním se tvrdilo, že nebyla na místě zločinu, ale Leonard jí o tom řekl, v ostatních stálo, že byla očitým svědkem vražd. Všechny tři byly křivopřísežné. Proti agentům nebylo nikdy vneseno žádné obvinění ani neproběhlo vyšetřování.

Ještě před koncem Peltierova soudu své křivé svědectví vzala zpět, ale nesměla tak učinit před porotou.

Myrtle Poor Bear říká, že šla svědčit na podporu milosti proto, aby zmírnila křivdu, které se dopustila na Peltierovi, a že doufá, že ten jí dokáže odpustit: "Byla jsem strachy bez sebe, FBI mne vyděsila, po celá léta jsem toužila odčinit škodu, kterou jsem způsobila. Byla jsem slabá a cítila jsem, že nemám jinou možnost. Bála jsem se o život."

Peltier mi opakovaně řekl, že se na Poor Bear nezlobí. "Je to nešťastná žena, kterou chytili do pasti ti, kteří byli rozhodnuti někoho označit za viníka - dokonce i když v hloubi srdce věděli, že jsem to neudělal."

Myrtle odsvědčila, že agent Price jí napsal pokyny, které se musila učit nazpaměť. Trénovali ji tak dlouho, až se to bezchybně naučila.

DÉMONIZOVÁNÍ

V polovině sedmdesátých let bylo AIM - Hnutí amerických Indiánů FBI démonizováno jako komunistická teroristická bojůvka, ač ve skutečnosti to bylo hnutí bojující za práva Indiánů - to bylo ještě navíc komplikováno faktem, že Moskva a Kuba AIM vyžívali ve své propagandě.

Je kuriózní, že FBI donutila Myrtle Poor Bear podepsat další místopřísežné prohlášení o tom, že byla děvčetem jistého Dicka Marshalla, který se jí svěřil se zastřelením Indiána Martina Montileauxe v roce 1975. Toto křivopřísežné prohlášení jako by z oka vypadlo tomu, které podepsala o Peltierovi a pomohlo k Marshallovu odsouzení.

Během jejího svědectví v Torontu trvala na tom, že nikdy nepodstoupila test na detektoru lži, jak tvrdila FBI. Myrtlina křivopřísežná prohlášení se za ta léta stala nechvalně známým příkladem podvodů a manipulací prováděných FBI - činů, které byly před 25 lety daleko nepředstavitelnějšími než dnes, kdy již byla odhalena celá řada důkazů zkorumpovanosti americké justice.

Celá řada amerických soudců v minulosti odsoudila zneužívání moci FBI, na což agentura a její příznivci odpověděli semknutím svých řad, útoky na kritiky a odporem k udělení milosti - i přestože Peltier se chová jako vzorný vězeň.

Peltierovi je 56 let, po mrtvici částečně oslepl a stal se symbolem hlavních indiánských organizací v Kanadě a USA, které se také připojily k žadatelům o milost.

Jestliže bude Peltierovi udělena milost, v což mnozí lidé věří (doufají) s tím, že teď je to nevyhnutelné - nevrhne to žádné dobré světlo na Kanadu, jejíž vlády nejenže ignorovaly Peltierův případ, ale navíc kolaborovaly a konspirovaly s těmi, kdo podvrhli falešné důkazy a falešně ho obvinili.

(copyright(c) Toronto Sun)

PŘEDCHOZÍ                            NAHORU                        DALŠÍ

In the Spirit of Crazy Horse