Scott Barta a jeho rodina i českého původu

RODOVÁ LINIE
REVY BARTOVÉ

1. Ranní Sláva (Morning Glory) se vdala za Sebrevierru DeCoraha

2. Měli mnoho dětí
3. Foster DeCorah, (vnuk) padl 1. srpna 1918 v 1. světové válce
4. Henry (syn F. DeCoraha), bojoval v 1. světové válce
5. Reva Bartová, (nar. 1. března 1934 ve Winnebago, NE, otec Henry DeCorah), vdaná za George Bartu
6. Dcery Sandra, Susan, a syn Scott (nar. 13. dubna 1960)
7. Scottova dcera, Kimimila Waci Win (nar. 5. prosince 1985)
Scottův syn Inyan (nar. 3. listopadu 1988)

DOMORODÉ INDIÁNSKÉ NÁRODY
A AMERICKÁ ÚSTAVA
PŘÍBĚH NÁRODA HO CANK WINNEBAGO

Národ Indiánů Ho Cank odpradávna sídlil v oblasti, která je dnes nazývána Wisconsin. V rozporu s migračními teoriemi, které nacházíme v knihách amerických historiků, v kultuře národa Ho cank, zvaného Winnebagští Indiáni, najdeme původní starodávné mýty o jejich původu a o stvoření světa, ústně přenášené z generace na generaci. Snahy těchto historiků o vylíčení Indiánů jako necivilizovaných národů nebo bezcílně putujících nomádů na úrovni pračlověka jsou nehumánní a rasistické. Je to stejný rasismus, který vede k mlčení o útlaku a genocidě 100 miliónů nevinných obětí z řad původních obyvatel amerického kontinentu, kterou měli za účelem získání indiánské půdy na svědomí přistěhovalci a ve velké míře i představitelé americké vlády.

Právě od indiánských národů pochází původní myšlenka demokracie, kterou převzaly Spojené státy americké. Demokratické principy zakotvené v Ústavě USA byly přejaté ze systému vlády Konfederace šesti irokézských národů. Ten nejdůležitější princip však tato ústava opominula - účast žen na rozhodování, jež je zárukou rovnováhy, míru a štěstí.

V polovině 18. století žila skvělá vypravěčka a velice vážená mluvčí národa Ho Cank. Jmenovala se Ranní Sláva (Morning Glory Woman). Její řečnické umění jí vyneslo až do pozice náčelníka. Je třeba upřesnit, že nelze srovnávat titul indiánského náčelníka s podobnými pojmy běžnými v civilizaci bílých mužů, protože v žádném případě neodpovídá titulu krále, velitele, diktátora nebo vládce. V indiánské společnosti byl každý na něco odborník a nikdo nebyl považován za lepšího nebo výše postaveného, než druzí.

Na systému vlády v indiánských společnostech předkolumbovské doby se podíleli všichni dospělí muži i ženy, kteří se scházeli v tzv. "Kruhu setkání národa" (Circle Meeting of The People). Tento systém je tou nejčistější a nejopravdovější formou demokracie.

Ranní Sláva se vdala za francouzského lovce kožešin jménem Sebrevierre DeCorah, který se usadil ve středním Wisconsinu, a měla s ním mnoho dětí. Ne-Indiáni byli vždy ve společenstvích Indiánů vítáni. Jejich ziskuchtivá a rozpínavá mentalita je však dovedla k nepřátelství s Indiány, které vyústilo v boji těch posledních o svá domovská území a svébytný způsob života.

V době, kdy se Ranní Sláva a Sebrevierre setkali, již francouzští lovci kožešin Evropu seznámili s indiánským způsobem líbání, který byl nazván "polibek po francouzsku" - náš dobře známý "francouzák".

Syn Ranní Slávy, Foster DeCorah se zúčastnil bojů 1. světové války po boku spojenců. Tehdy Ho Cankové odsunuli stranou všechny neshody s vládou USA, která je prostřednictvím svých zkorumpovaných úředníků nestydatě utlačovala a Foster se svým 17tiletým synem Henrym a dalšími muži z národa Ho Cank bojovali v proslulé divizi americké armády Rudý šíp, aby zabránili ovládnutí světa nepřáteli a tím v neposlední řadě ochránili i svůj vlastní domov - "Velký Želví ostrov" (Great Turtle Island) na západní polokouli.

Velký Želví ostrov byl vždy domovem Ho Canků, stejně jako bizonů a půvabných jelenů z posvátného národa Čtyřnohých bytostí, a sladká kukuřice a lahodné brambory zase patřily k posvátnému národu Rostlin. Ho Cankové, stejně jako Dakotové, Omahové, Ponkové a další byli zástupci domorodého národa Dvojnohých bytostí.

Divize Rudý šíp se proslavila tím, že pronikala "jako šíp" i těmi nejsilněji opevněnými pozicemi nepřítele v Hindenbergově linii ve Francii, jejíž pád nakonec vedl k vítězství spojenců v 1. světové válce. Foster byl v urputném boji zastřelen, jen nějakých patnáct metrů od svého syna Henryho. Ten i přes smrt svého otce bojoval dál, protože byl přesvědčen, že jen vítězstvím zajistí, aby jeho oběť nebyla marná. Během bojů o Hindenbergovu linii byl Henry těžce zasažen bojovým plynem yperitem. Americká armáda mu odmítla poskytnout invalidní důchod a lékařskou péči, protože byl Indián - Ho Cankové totiž v té době nebyli americkými občany, jimiž se podobně jako většina US Indiánů stali až později, v roce 1924, kdy byrokratičtí zákonodárci odhlasovali zákon, jímž bylo americké občanství Indiánům vnuceno shora, aniž by se jich někdo zeptal zdali souhlasí. Většina rudých národů ještě dnes bojuje proti tomuto protiprávnímu zákonu, jenž přímo ohrožuje naší národní identitu a zabraňuje uznání rudých národů.

V dnešní době jsou rudé národy jedinou lidskou rasou, které bylo odepřeno oprávněné členství v mezinárodním společenství národů - Organizaci spojených národů. Ostatně, některé činy této organizace pod kontrolou Spojených států z poslední doby vzbudily u Indiánů pochybnosti o tom, zdali by si skutečně přáli stát se jejími členy.

Stát New York pokračuje ve své snaze o to, aby se členové Konfederace šesti národů podrobili jurisdikci jednotlivých států a nezákonnému zdanění - což je jasné porušení ústavy, která říká, že "Indiáni nebudou podléhat daním" (článek I, oddíl 2, část 3).

Rovněž hrozí protiprávní zdanění indiánských národů, které vlastní a provozují kasina.

Článek IV americké ústavy říká: "Smlouvy uzavřené s indiánskými národy budou nejvyšším zákonem země". Mnoho indiánských národů má legitimní právo na území, na nichž se dnes rozkládají státy USA. Takovým příkladem jsou Black Hills (Paha Sapa) v západní části státu Jižní Dakota. Příjmy z těžby zlata a dalších nerostů, dřeva a z turistického ruchu představují bilióny dolarů, zatímco jejich právoplatní majitelé Lakotové a další národy, kterým je přiřkla smlouva z roku 1851 podepsaná ve Fort Laramie, žijí v naprosté bídě.

Foster DeCorah stejně jako velcí indiánští vlastenci z dřívějších dob jakými byli Sedící Býk a Bláznivý Kůń bojovali za svobodu pro svůj lid. Za právo na to, být tím, kým a čím jsou. Úcta k těm, kteří padli při obraně vlasti by měla náležet nejen takzvaným "US veteránům", ale i indiánským vlastencům, kteří vždy bojovali za mír a svobodu. Ústava musí být nedotknutelná a respektována. Příliš mnoho lidí padlo v boji za dodržování článků Ústavy USA - za svobodu být lidskou bytostí.

Na příběh Fostera a jeho syna Henryho se nesmí nikdy zapomenout. Je to příběh cti a odvahy otce a syna ochraňujících svůj lid. Je to jedna z kapitol dějin lidského rodu.

Henry DeCorah odešel do "Světa duchů" v roce 1993. Jeho dcera Reva - bývalá příslušnice vojenského letectva - je dnes národní tajemnicí Hnutí amerických Indiánů (AIM). Toto hnutí se proslavilo v roce 1973 při 71 dní trvajícím obsazení Wounded Knee v indiánské rezervaci Pine Ridge v Jižní Dakotě. Reva a její manžel George Barta, pocházející po matce z národa Ihanktunwan (Dakota/ Nakota) a po otci českého původu, koordinovali zásobování obležených Indiánů ve Wounded Knee jídlem, oblečením, municí a dalších nezbytných potřeb. Vzbouření Indiáni se bránili proti násilí zkorumpovaných úřadů a příslušníků policejních složek, kteří v té době decimovali tuto nejchudší indiánskou rezervaci v celé zemi.

Yanktonští Dakotové jsou jedním z posledních národů, které ještě trvají na tradičním způsobu vlády prostřednictvím "Kruhu setkání národa" (Oyate Omniciye). Revin syn Scott v roce 1993 v Rapid City v Jižní Dakotě úspěšně obnovil - poprvé za posledních 140 let - toto tradiční poradní shromáždění na území národů definovaném smlouvou z roku 1851. Podařilo se získat podporu i u ne-Indiánů a dosáhnout změny rasisticky podbarveného názvu místní školní budovy a symbolu školy. Oyate Omniciye také odhalilo, že okresní školští úředníci ze zištných důvodů posílali indiánské studenty i za ty nejtriviálnější přestupky (žvýkání žvýkačky, poklepávání tužkou, koukání z okna atd.) do nápravných středisek, protože každé takto umístěné dítě představovalo pro školský rozpočet okresu mimořádný příjem v hodnotě přibližně 1 200 dolarů.

Scottův druhorozený syn Inyan (lakotsky Skála) je známým hráčem na bubínky a jako host vystupuje se svými bratranci tvořícími slavnou bluesovou skupinu "Indigenous". Inyan je také juniorským mistrem v tradičních indiánských tancích a vítězem řady soutěží v tomto oboru.

Inyanovým snem je zúčastnit se jednou indiánského pow-wow na místě, kde je pohřben jeho pradědeček Foster, spolu s rodinou Sebrevierra DeCoraha, se kterou se ještě nikdy nesetkal.

Více informací o rodině Ranní Slávy
můžete získat od Revy nebo od Scotta Bartových na e-mailu
revaaim1@aol.com

DeCorah, Foster (Revin dědeček)
Padl v boji 1. srpna 1918
Hřbitov Oise-Aisne
Francie

Parcela B
Řada 04
Hrob č. 33

Wisconsinu
32. divize, 128. pěchota

Umístění hřbitova, informace a fotografie najdete na:
http://www.abmc.gov/oa.htm

http://mytwobeadsworth.com/IndigenousPerspective.html

www.indigenousrocks.com

Mé díky
Scottovi, synovi Revy
za tyto krásné fotografie
a informace, které mi poskytl
a dovolil použít na této stránce.