SBÍRKA NA POMOC CHILE

 

fackujici tucnaci

 

17. ÚNORA 2005 DOŠLO V NÁRODNÍM PARKU TORRES DEL PAINE K OBROVSKÉMU LESNÍMU POŽÁRU, KTERÝ SE PODAŘILO ÚPLNĚ UHASIT AŽ PO VÍCE NEŽ MĚSÍCI

Český svaz ochránců přírody vyhlásil sbírku na odstraňování škod po požáru v chilském národním parku.
Konto u České spořitelny:1710282/0800 - Pomozte také umístěním baneru sbírky na Vaše stránky (kód HTML)

 

baner sbirky pro Chile poradane CSOP

 

Předběžný odhad škod způsobených přírodě


Chcete být informovaní o aktualizacích?

Přihlaste se ke sledování této stránky!

Woko hlídá za Vás

Aktualizace (16.03.2005)

Aktualizace II. (16.03. 2005)

Aktualizace (19.03. 2005)

Aktualizace (29.03. 2005)


Požár v chilském přírodním parku Torres del Paine byl tak veliký, že ho bylo vidět i z vesmírné stanice ISS na oběžné dráze kolem Země. Tento nejkrásnější a nejnavštěvovanější přírodní park v Chile pokrývá plochu 242 tisíc hektarů (třikrát větší než národní park Šumava), na nichž se nacházejí různorodé krajinné prvky a ekosystémy. Park je chráněn v rámci Fondu biosféry UNESCO jako jeden z nejcennějších světových ekosystémů.

Požár vypukl 17. března 2005 na severovýchodě parku poblíž úpatí nejvyšší části horského masivu, který dal parku jeho jméno, a v blízkosti jezer Laguna Azul a Laguna Amarga. Způsobil ho neopatrný český turista Jiří Šmiták, který použil benzínový vařič mimo místa vyhrazená k tomuto účelu. Neutekl, sám se snažil požár uhasit, sám přivolal pomoc lesní správy CONAF a sám se přiznal, což je správou parku všeobecně oceňováno jako velmi čestný čin. Za neopatrnost byl odsouzen k zaplacení pokuty ve výši 210 amerických dolarů (podle dosud platného chilského lesního zákona z roku 1931) a sám zanechal správě parku několikanásobně vyšší částku (1 100 dolarů) jako osobní vyjádření lítosti a pokus alespoň symbolicky pomoci.

Poté směl Jiří Šmiták opustit zemi a od té doby dál pokračuje ve své dovolené v Latinské Americe plánované podle vyjádření jeho rodičů až do září. Krátce po požáru sice tvrdil, že se zapojí do projektů pro napravování škod, které způsobil, ale dosud svůj slib nijak nenaplnil a na výzvu k pomoci při propagaci výše zmíněné sbírky ČSOP jen zarytě mlčí. Zato však zveřejnil článek, v němž popisuje vznik požáru a obšírným způsobem ironizuje a vysmívá se postupu chilských hasičů, ačkoliv o hašení lesních požárů zhola nic neví. Jeho článek bohužel významně přispěl k obecně rozšířenému mínění v ČR, že Chilané si za rozsah škod mohou sami, protože k požáru přistupovali laxně a lhostejně.

Trvalo celých deset dní, než se podařilo zastavit postup požáru, a ještě měsíc po jeho začátku není jistota, že se znova nerozhoří, protože jsou ještě aktivní podzemní ložiska prohořívající humusovou vrstvou. V oblasti vanou v tomto ročním období silné větry, které v nárazech dosahují až 130 km/h a brání bezpečnému zvládnutí požáru.

"V jiných zemích s odlišnými ekosystémy je oheň součástí přirozeného cyklu obnovy a má příznivý dopad na jejich zdraví. Ve vývoji chilské vegetace však oheň tuto roli nikdy nehrál, takže proti němu nedisponuje obrannými prostředky, a požáry zdejší ekosystémy vážně poškozují," vysvětluje Dr. Andrés Munoz-Pedreros z Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).

Rostliny a živočichové

Podle odhadu CONAF - státem pověřené organizace, která spravuje chilské přírodní parky – většinu území zasaženého požárem tvoří méně zalesněné typy území. Jedná se převážně o křoviny, louky a stepní porosty, v nichž žijí právě ta zvířata, jimiž je park proslulý, jako například lamy guanako a pštrosi nandu (Pterocnemia pennata). Stáda těchto zvířat z postižené oblasti uprchla a zkusí se usadit někde jinde.

Požáru také podlehlo cca 2 400 ha lesa. Jak vysvětluje Iván Benoit, biolog specializovaný na ochranu lesního bohatství pod správou CONAF, jedná se zde o lesní porost, který je znám pod odborným termínem magellanský nebo jižní opadavý les. Převládají v něm tři druhy dřevin z rodu Nothofagus: místní druh pabuku lenga, magellanský coigüe a porosty endemické křovinaté rostliny nirre, zatímco podrost lesa tvoří celá řada dalších křovin a travin.

Podle Sary Larraín, přední chilské ekoložky a ředitelky ekologické organizace Chile Sustenable, právě tento původní lesní porost představuje největší ztrátu způsobenou požárem. Na pláních a loukách se porosty zregenerují přírodní cestou během 5 až 8 let, ale v případě lesů je přirozená regenerace prakticky nemožná. Fauna v zasažené oblasti na tom bude lépe než vegetace, ale jsou obavy, že některá zvířata budou migrovat jinam.

"Velká zvířata jako lišky a lamy mívají větší šanci uniknout požáru," vysvětluje Juan Carlos Torres-Mura, zoolog z Národního přírodovědeckého muzea. "Ale menší druhy jako třeba pásovci, drobní hlodavci a prakticky všichni bezobratlí před ohněm nestačily utéct."

"Většina těchto zástupců fauny je příliš malá a jejich ztráta není na první pohled patrná, ale je jisté, že jich v požáru zahynul velký počet," tvrdí Torres-Mura. "To je však pouze přímý dopad požáru, protože budou následovat i nepřímé dopady. Uprchlá zvířata si budou hledat nová území a hrozí, že některá z nich při tom nepřežijí. To se však bude odehrávat daleko od území postiženého požárem a nikdo si toho nevšimne."

Chilský zoolog dále upozorňuje na to, že některá větší zvířata budou trpět následky vystavení stresu způsobeného požárem a hrozí jim, že si nevytvoří dostatečné zásoby tuku nutné k přezimování, nebo že nebudou mít dostatek sil k migraci. Pro některé druhy, např. pro místní druh datlovitého ptáka carpintero negro (Campephilus magellanicus), bude navíc obtížné nalézt jinde vhodné podmínky k životu, protože dokáží přežít pouze v tamním typu lesního porostu.

Co se týče těch nejznámějších druhů zvířat, které jsou chloubou parku, podle Ivána Benoita z CONAF je málo pravděpodobné, že by požár nějakým způsobem poškodil pumy nebo vysokohorské jeleny huemul, kteří si dokáží najít jiná území. Nejdéle bude trvat regenerace drobných půdních živočichů, hub a baktérií, které se podílejí na rozkladu organických látek a přetvářejí je na humus.

Doba obnovy ekosystému

Všechny úvahy o délce obnovy území zasaženého požárem jsou však prozatím jen předběžné, protože úplné vyhodnocení škod bude možné provést až po hlubším průzkumu požářiště. Autor nedávno vydaného průvodce po přírodních parcích Chile Hernán Torres tvrdí, že se dá očekávat přirozená obnova u vegetace luk a křovinatých porostů, která se bude pohybovat mezi jedním a deseti lety, ale skutečný dopad požáru bude možné posoudit až během příštího jara po dokončení vegetačního cyklu. Podle Sary Larraín bude regenerace bukového porostu prakticky nemožná bez toho, aby se do ní zasáhlo umělými prostředky, a je toho názoru, že k tomu, aby se les plně obnovil, bude třeba počkat 100 až 150 let.

Podle ředitele Laboratoře Geomatiky při Iberoamerické universitě Roberta Castra bude kompletní obnova ekosystému poškozeného požárem trvat 200 až 300 let. S obnovou půdy se počítá do pěti let.

Chile má k dispozici odborníky na obnovu magellanských lesů, ale náklady budou velmi vysoké. Je třeba si také uvědomit, že vysazení nových stromů je jen počátkem celého procesu obnovy. Hernán Torres tvrdí, že podle zkušeností získaných studiem minulých lesních požárů by obnova těchto porostů mohla přinést kýžený výsledek už za nějakých 60 let. Navrhuje použít metodu asistované regenerace, při níž se ještě na podzim na postiženém území zasadí semena, která pak na jaře vzejdou. Podle názoru Ivána Benoita bude obnova lesa trvat mezi 30 a 40 lety.

Podle odborníků by bylo nejvhodnější použít metodu obnovy původního lesního porostu pabuků vypracovanou chilským výzkumným ústavem lesního hospodářství INFOR. Díky této metodě by stromy narostly do výšky 4 až 7 metrů v časovém horizontu 15 až 20 let. Náklady při tomto způsobu zalesňování dosahují výše 1 500 až 2 000 dolarů na hektar (35-45 000 Kč). Tato metoda vyžaduje ochranu rizikových míst před erozí a řízené vysazování mateřského porostu. Teprve po 4 letech se vysazuje pabuk a příbuzné druhy stromů. Rovněž je třeba na přibližně deset let zajistit ochranu obnovovaného území před zvěří, která by mohla poškodit mladou vegetaci.

Plocha zasažená požárem

Co se týče typů porostu, území zasažené požárem v Torres del Paine má podle posledních výsledků získaných měřením satelitním systémem Modis plochu o něco menší než první odhady (15 573 ha) a odpovídá 15 175 hektarům (zpráva z 11.03.2005), což představuje území o obvodu 120 km. Spálená plocha představuje 33% celkové výměry, která v Chile ročně podlehne lesním požárům. Podle posledních informací je z toho cca 11 000 ha v národním parku, zbytek na soukromých pozemcích. Z toho je 400 ha vysokého lesa, 1 000 ha lesa zakrslého, 1 000 ha lesa sekundárního a zbytek patří do ekosystémů patagonské stepi (travní a křovinaté porosty), zatímco 353 ha představuje plochu vodních toků a jezer. Plocha porostu dřevinného typu celkem představuje cca 40% z celkové výměry poškozené oblasti.

Do poloviny dubna má odborná komise vypracovat přesnou zprávu o škodách a má navrhnou rámcový program rehabilitace zničených ploch. Do této komise byl národním ředitelem CONAF jmenován i níže zmíněný český lesnický expert Dr. Štěpán Unčovský.

Náklady na odstranění škod

Na částku 50 tisíckrát vyšší než byla výše pokuty, kterou zaplatil Jiří Šmiták, se vyšplhaly poslední odhady nákladů potřebných k zahájení obnovy části národního parku zničené požárem. Chilská lesní správa CONAF bude muset podle předběžných odhadů investovat do regenerace lesního porostu částku odpovídající 5 miliónům dolarů (120 miliónů korun). CONAF má za úkol připravit během následujících týdnů plán obnovy, jehož uskutečňování by mělo začít již jaře, kdy v Chile ležícím na jižní polokouli začíná podzim.

Ke škodám způsobeným na porostech je třeba také přičíst náklady na hašení požáru, které podle předběžných odhadů dosáhnou částky 2,6 miliónů dolarů (60 miliónů korun). Počítá se s tím, že přítomnost hasičů bude v parku nutná ještě 30 dnů, během nichž se budou likvidovat lokální ohniska požáru. V součtu se škodami způsobenými požárem na infrastruktuře parku by se dle informací Dr. Unčovského měly tyto náklady pohybovat kolem 5 miliónů dolarů (120 miliónů korun). Souhrn škod se tedy odhaduje na přibližně 10 miliónů dolarů (240 miliónů korun).

CONAF se s žádostí o financování obnovy zřejmě brátí na Světový fond na ochranu přírody (WWF), Globální fond pro životní prostředí při OSN (GEF) a na Světovou banku (WB).

Ředitel CONAF Carlos Weber upozornil, že prozatím není jasné, jakým způsobem přispěje česká vláda, která velmi lituje škod napáchaných jejím občanem, protože vláda ČR zatím projevila jen úmysl poskytnout finanční pomoc, ale že na toto téma bude ještě jednat s českým ministerstvem zahraničí.

Co se týče možností uplatnění pomoci ze strany české vlády, Weber vidí dvě prioritní oblasti. První z nich bude rehabilitace těch sektorů parku, které byly poškozené při budování ochranných protipožárních pásů, a rekonstrukce cest a mostů pro pěší. Druhou prioritou bude stanovení rámcového plánu, který by urychlil obnovení ekosystému.

Při posuzování dopadu požáru v Torres del Paine není možné vyhnout se otázce zastaralé legislativy nutně potřebující novelu lesního zákona a výrazné zpřísnění postihu za neúmyslné založení požáru. Rovněž bude třeba zabývat se otázkou prostředků vyhrazených pro ochranu přírody a na protipožární ochranu, a také institucionálnímu postavení CONAF, která je spravuje. Někteří odborníci upozorňují na to, že dotyčná organizace často nemá dostatečné prostředky ani na to, aby si mohla nakoupit pohonné hmoty potřebné pro dopravu do odlehlých částí některých parků.

Podle Sary Larraín ztěžuje autonomii a schopnost CONAF opatřit si z rozpočtu dostatek peněz potřebných k náležitému plnění svých funkcí její institucionální postavení jako soukromé organizace. Na rozdíl od Chile je správa přírodních rezervací v ostatních zemích Latinské Ameriky v rukou specifických organizací, které nejsou tolik závislé na resortech, v nichž hrají roli ekonomická kritéria. V jiných zemích jako například ve Spojených státech spadá ekvivalentní agentura až do natolik vzdáleného resortu, jakým je ministerstvo vnitra. Mezi odborníky panuje jednotný názor, že je třeba urychleně začít řešit otázku změny statutu CONAF a finančního zabezpečení ochrany přírody. 

Aktualizace informací o napravování škod způsobených požárem od Dr. Unčovského (16.03.2005)

Na úrovni regionu byla ustavená komise, kterou vede intendent (krajský hejtman) a ve které je jako technický orgán začleněná chilská lesní správa CONAF v regionu. Úkolem CONAF je připravit návrh programu mitigačních opatřeni. Konsolidovaný návrh by měl být hotov do konce příštího týdne a v týdnu 28.3.-1.4. přednesen, diskutován a schválen v komisi intendenta. V následujícím týdnu by měla být konečná podoba programu odsouhlasena mezi chilským ministerstvem vnitra a zemědělství. Spolu s velvyslanectvím a po předchozí dohodě s CONAF a intendentem předpokládáme, že česká strana by si z takto připraveného programu vybrala oblasti nebo opatření, která vyhovují možnostem České republiky, a zbytek programu by se realizoval na náklady chilské vlády. V současné době, i když mám již několik postupných verzí návrhu programu, ještě oblasti pochopitelně nejsou známy, ale již nyní Vám mohu sdělit, že tematicky se bude jednat o opatření ve dvou velkých tematických okruzích: mitigační opatření ke zmírnění následků požáru samého a opatření preventivního charakteru vedoucí ke snížení rizika požárů podobného rozsahu v budoucnosti.

Jsem členem této komise intendenta, podílím se tedy i na vypracování programu a v úzké koordinaci s českou ambasádou se budu snažit navrhnout vhodný soubor opatření v rámci celého programu, který by zviditelnil příspěvek nejen vlády ČR v rámci bilaterální spolupráce, ale i dobrovolné sbírky českých občanů / ČSOP. Nové a již konkrétnější informace očekávám, že budu moci předat ke konci března. 

Co vlastně shořelo? - Aktualizace informací o škodách od Dr. Unčovského (19.03.2005)

"Účet" za tento požár ještě není přesně vyčíslen, první odhady udávají částku 5 miliónů dolarů, které stál boj s ohněm a zničená infrastruktura parku. Co se ploch týče, aktualizované údaje hovoří o 15,5 tisíci ha, z toho cca 11 000 ha v národním parku, zbytek na soukromých pozemcích. 11 000 ha v národním parku představují 5 % celkové rozlohy parku, z toho je 400 ha vysokého lesa, 1 000 ha lesa zakrslého, 1 000 ha lesa sekundárního a zbytek patří do ekosystémů patagonské stepi (travní a křovinaté porosty). Regionálním intendentem (krajským hejtmanem) byla ustavena komise, která má do 15.04.2005 vypracovat přesnou zprávu o škodách a navrhnout rámcový program rehabilitace zničených ploch. Do komise jsem byl jmenován i já. Význam požáru pro místní ekosystém je třeba vidět ve správných souvislostech.

Historické důkazy svědčí o tom, že oheň byl v regionu součástí faktorů, které ovlivňovaly alespoň v minulých 10 000 letech vývoj současných ekosystémů. A to oheň zaviněný jak přírodními faktory, tak i historickým lidským osídlením. Tato fakta nahrávají argumentaci, že se vlastně nic zvláštního nestalo, a není tedy ani třeba podnikat žádné kroky ke zmírnění následků. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že postupné klimatické změny v minulých stoletích vedly k tomu, že určité druhy zvláště dřevinné vegetace se nalézají nyní v podmínkách, v kterých sice dále mohou existovat, avšak které pro ně již nejsou optimální. Tato tzv. reliktní vegetace se po katastrofických událostech jako požár nedokáže sama zregenerovat. V Torres del Paine je tímto příkladem jeden druh jižního buku – lenga (Nothofagus pumilio) nebo keřovitá vegetace shrnutá pod názvem "mato negro". Tyto druhy bude asi třeba podpořit výsadbou nebo přímým výsevem. Další opatření, která bude zřejmě nutné provést, jsou protierozního charakteru.

Dále existují v požárem zasažené oblasti populace živočišných druhů, které se vyznačují nízkou mobilitou a mohly by vyhynout v důsledku nedostatku potravy (např. hlodavec tuko-tuko). V neposlední řadě byla zničena část infrastruktury parku (strážní domek, vybavení stezek apod.), kterou bude nutné znovu postavit a bude nutné i posílit protipožární prevenci. Na programu konkrétních opatření ale pracuje výše uvedena komise. Česká ministerská delegace, která před dvěma týdny Chile navštívila, se proto s chilskou stranou dohodla, že obsah a rozsah české pomoci bude společně definován v druhé polovině dubna.

 

obrazek horiciho parku (autor: CONAF/Uncovsky)

Celkový pohled na hořící národní park v Chile (autor: CONAF/Unčovský)

 

Zdroje:

El Mercurio

La Segunda

Fundación Terram

Terra Noticias I.

Terra Noticias II.

La Prensa Austral

Foro Forestal Maderero

iHNed.cz

 

NAHORU

DALŠÍ STRÁNKA

 

Podle zdrojů z chilského a českého tisku zpracovala Bushka Bryndová
14. března 2005